Psalms 129

En sang ved festreisene. Meget har de trengt mig fra min ungdom av - så sie Israel -

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

meget har de trengt mig fra min ungdom av; men de har ikke fått overhånd over mig.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Min rygg har plogmenn pløid, de har gjort sine furer lange.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Herren er rettferdig, han har avhugget de ugudeliges rep.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

De skal bli til skamme og vike tilbake alle de som hater Sion,

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

de skal bli som gress på takene, som er visnet før det blir rykket op:

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Høstmannen fyller ikke sin hånd, ei heller den som binder kornbånd, sitt fang.

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Og de som går forbi, sier ikke: Herrens velsignelse være over eder, vi velsigner eder i Herrens navn!

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.