Psalms 122

En sang ved festreisene; av David. Jeg gleder mig ved dem som sier til mig: Vi vil gå til Herrens hus.

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Våre føtter står i dine porter, Jerusalem!

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Jerusalem, du velbyggede, lik en by som er tett sammenføiet,

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

hvor stammene drar op, Herrens stammer, efter en lov for Israel, for å prise Herrens navn!

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

For der er stoler satt til dom, stoler for Davids hus.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Bed om fred for Jerusalem! La det gå dem vel som elsker dig!

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Der være fred innen din voll, ro i dine saler!

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

For mine brødres og mine venners skyld vil jeg si: Fred være i dig!

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

For Herrens, vår Guds huses skyld vil jeg søke ditt beste.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.