Psalms 11

Til sangmesteren; av David. Til Herren tar jeg min tilflukt; hvorledes kan I da si til min sjel: Fly til eders fjell som en fugl?

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

For se, de ugudelige spenner buen, de legger sin pil på strengen for å skyte i mørket på de opriktige av hjertet.

Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

Når grunnvollene nedbrytes, hvad makter da den rettferdige?

Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

Herren er i sitt hellige tempel, Herrens trone er i himmelen, hans øine skuer, hans blikk prøver menneskenes barn.

Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

Herren prøver den rettferdige; men den ugudelige og den som elsker vold, hater hans sjel.

Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

Han lar snarer regne ned over de ugudelige; ild og svovel og glødende vind er deres begers del.

Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

For Herren er rettferdig, elsker rettferdighet; på den opriktige ser hans åsyn.

Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.