1. Home
  2. Pair
  3. Norsk
  4. CzeBKR
  5. Ps.109

Psalms 109

109:1
Til sangmesteren; av David; en salme. Min lovsangs Gud, ti ikke!
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
109:2
For ugudelighets munn og falskhets munn har de oplatt imot mig, de har talt med mig med løgnens tunge.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
109:3
Og med hatets ord har de omgitt mig og stridt imot mig uten årsak.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
109:4
Til lønn for min kjærlighet stod de mig imot, enda jeg er bare bønn.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
109:5
Og de la ondt på mig til lønn for godt og hat til lønn for min kjærlighet.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
109:6
Sett en ugudelig over ham, og la en anklager stå ved hans høire hånd!
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
109:7
Når han dømmes, da la ham gå ut som skyldig, og la hans bønn bli til synd!
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
109:8
La hans dager bli få, la en annen få hans embede!
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
109:9
La hans barn bli farløse og hans hustru enke,
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
109:10
og la hans barn flakke omkring og tigge, og la dem gå som tiggere fra sine ødelagte hjem!
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
109:11
La ågerkaren kaste garn ut efter alt det han har, og fremmede røve frukten av hans arbeid!
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
109:12
La ham ikke finne nogen som bevarer miskunnhet imot ham og la ingen forbarme sig over hans farløse barn!
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
109:13
La hans fremtid bli avskåret, deres navn bli utslettet i det annet ættledd!
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
109:14
Hans fedres misgjerning bli ihukommet hos Herren, og hans mors synd bli ikke utslettet!
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
109:15
De være alltid for Herrens øine, og han utrydde deres minne av jorden,
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
109:16
fordi han ikke kom i hu å gjøre barmhjertighet, men forfulgte en mann som var fattig og elendig og bedrøvet i hjertet, og vilde drepe ham.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
109:17
Han elsket forbannelse, og den kom over ham; han hadde ikke lyst til velsignelse, og den blev langt borte fra ham;
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
109:18
han klædde sig i forbannelse som sin klædning, og den trengte som vann inn i hans liv og som olje i hans ben.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
109:19
La den være ham som et klædebon som han dekker sig med, og som et belte som han alltid omgjorder sig med!
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
109:20
Dette være mine motstanderes lønn fra Herren, og deres som taler ondt imot min sjel!
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
109:21
Og du, Herre, Herre, gjør vel imot mig for ditt navns skyld! Fordi din miskunnhet er god, så redde du mig!
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
109:22
For jeg er elendig og fattig, og mitt hjerte er gjennemboret i mitt indre.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
109:23
Som en skygge, når den heller, farer jeg avsted; jeg blir jaget bort som en gresshoppe.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
109:24
Mine knær vakler av faste, og mitt kjød svinner og er uten fedme.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
109:25
Og jeg er blitt til spott for dem; de ser mig og ryster på hodet.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
109:26
Hjelp mig, Herre min Gud, frels mig efter din miskunnhet,
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
109:27
så de må kjenne at dette er din hånd, at du, Herre, har gjort det!
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
109:28
De forbanner, men du velsigner; de reiser sig og blir til skamme, men din tjener gleder sig.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
109:29
Mine motstandere skal klæ sig i vanære og svøpe sig i sin skam som i en kappe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
109:30
Jeg vil storlig prise Herren med min munn, og midt iblandt mange vil jeg love ham;
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
109:31
for han står ved den fattiges høire hånd for å frelse ham fra dem som dømmer hans sjel.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

© bibleglot.com