Proverbs 19

Bedre er en fattig som vandrer i ustraffelighet, enn en mann med falske leber, som tillike er en dåre.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Også den som ikke bruker omtanke, går det ille, og den som er for snar på foten, treder feil.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

Menneskets egen dårskap ødelegger hans vei, men i sitt hjerte vredes han på Herren.

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Rikdom skaper mange venner, den fattige blir skilt fra sin venn.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Et falskt vidne skal ikke bli ustraffet, og den som taler løgn, skal ikke komme unda.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Mange smigrer for den gavmilde, og enhver er venn med den som er rundhåndet.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Den fattiges frender hater ham alle; enda mere holder hans venner sig borte fra ham. Han jager efter ord som ikke er å finne.

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Den som vinner forstand, elsker sitt liv; den som holder fast ved visdom, finner lykke.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Et falskt vidne skal ikke bli ustraffet, og den som taler løgn, skal omkomme.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Vellevnet høver ikke for en dåre, enda mindre høver det for en træl å herske over fyrster.

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Et menneskes klokskap gjør ham langmodig, og det er hans ære at han overser krenkelser.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

En konges vrede er som løvens brøl, men hans yndest som dugg på urter.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

En uforstandig sønn er bare til ulykke for sin far, og en kvinnes tretter er et stadig takdrypp.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Hus og gods er en arv fra foreldre, men en forstandig kvinne er en gave fra Herren.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

Dovenskap senker i dyp søvn, og den late skal hungre.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Den som holder budet, holder sig selv i live; den som ikke akter på sin ferd, skal miste sitt liv.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Den som forbarmer sig over den fattige, låner til Herren, og Herren skal gjengjelde ham hans velgjerning.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Tukt din sønn, for det er ennu håp; men la dig ikke drive til å drepe ham!

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

Den hvis vrede er stor, bør bøte; for dersom du hjelper ham, får du gjøre det atter og atter.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Hør på råd og ta imot tukt, så du kan bli vis til slutt!

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

Det er mange tanker i en manns hjerte, men Herrens råd skal få fremgang.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

Et menneskes miskunnhet er hans glede, og en fattig er lykkeligere enn en stormann som lyver.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

Herrens frykt fører til liv, og mett får en gå til hvile uten å bli hjemsøkt med ulykke.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Den late stikker sin hånd i fatet, men fører den ikke engang tilbake til sin munn.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Slå spotteren, så vil den uforstandige bli klok; vis den forstandige til rette, så vil han komme til innsikt og kunnskap.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Den som bruker vold mot sin far og jager sin mor bort, er en dårlig, en skamløs sønn.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Hold op, min sønn, med å høre på formaning, når du allikevel bare forviller dig bort fra kunnskaps ord!

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Et ugudelig vidne spotter det som rett er, og de gudløses munn sluker urett.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Straffedommer er fastsatt for spotterne og pryl for dårers rygg.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.