John 5

Derefter var det en av jødenes høitider, og Jesus drog op til Jerusalem.

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

Men det er ved Fåreporten i Jerusalem en dam som på hebraisk heter Betesda og har fem bueganger;

Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

i dem lå en mengde syke: blinde, halte, visne.

Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

For en engel steg til visse tider ned i dammen og oprørte vannet. Den som da først steg ned efterat vannet var blitt oprørt, han blev helbredet, hvad sykdom han så led av.

Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

Nu var der en mann som hadde vært syk i åtte og tretti år;

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

da Jesus så ham ligge der, og visste at han allerede hadde vært syk i lang tid, sa han til ham: Vil du bli frisk?

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

Den syke svarte ham: Herre! jeg har ingen til å kaste mig ned i dammen når vannet blir oprørt; og i det samme jeg kommer, stiger en annen ned før mig.

Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

Jesus sier til ham: Stå op, ta din seng og gå!

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

Og straks blev mannen frisk og han tok sin seng og gikk. Men det var sabbat den dag.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

Jødene sa da til ham som var blitt helbredet: Det er sabbat, og det er dig ikke tillatt å bære sengen.

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

Han svarte dem: Han som gjorde mig frisk, han sa til mig: Ta din seng og gå!

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

De spurte ham: Hvem er det menneske som sa til dig: Ta den og gå?

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

Men han som var blitt helbredet, visste ikke hvem det var; for Jesus hadde trukket sig tilbake, da det var meget folk på stedet.

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

Siden traff Jesus ham i templet og sa til ham: Se, du er blitt frisk; synd ikke mere, forat ikke noget verre skal vederfares dig!

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

Mannen gikk bort, og fortalte jødene at det var Jesus som hadde gjort ham frisk.

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

Og derfor forfulgte jødene Jesus, fordi han gjorde dette på en sabbat.

A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.

Men Jesus svarte dem: Min Fader arbeider inntil nu; også jeg arbeider.

Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

Derfor stod da jødene ham enn mere efter livet, fordi han ikke bare brøt sabbaten, men også kalte Gud sin Fader og gjorde sig selv Gud lik.

Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

Jesus svarte da og sa til dem: Sannelig, sannelig sier jeg eder: Sønnen kan ikke gjøre noget av sig selv, men bare det han ser Faderen gjør; for det han gjør, det gjør Sønnen likeså;

I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

for Faderen elsker Sønnen, og viser ham alt det han selv gjør; og han skal vise ham større gjerninger enn disse, forat I skal undre eder.

Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

For likesom Faderen opvekker de døde og gjør levende, således gjør også Sønnen levende hvem han vil.

Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

For Faderen dømmer heller ikke nogen, men har gitt Sønnen hele dommen,

Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

forat alle skal ære Sønnen, likesom de ærer Faderen. Den som ikke ærer Sønnen, ærer ikke Faderen, som har sendt ham.

Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

Sannelig, sannelig sier jeg eder: Den som hører mitt ord og tror ham som har sendt mig, han har evig liv og kommer ikke til dom, men er gått over fra døden til livet.

Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

Sannelig, sannelig sier jeg eder: Den time kommer, og er nu, da de døde skal høre Guds Sønns røst, og de som hører, skal leve.

Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

For likesom Faderen har liv i sig selv, således har han også gitt Sønnen å ha liv i sig selv,

Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

og han har gitt ham makt til å holde dom, fordi han er en menneskesønn.

A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

Undre eder ikke over dette! For den time kommer da alle de som er i gravene, skal høre hans røst,

Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

og de skal gå ut, de som har gjort godt, til livets opstandelse, de som har gjort ondt, til dommens opstandelse.

A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

Jeg kan ikke gjøre noget av mig selv; som jeg hører, så dømmer jeg, og min dom er rettferdig; for jeg søker ikke min vilje, men hans vilje som har sendt mig.

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

Vidner jeg om mig selv, da er mitt vidnesbyrd ikke sant;

Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

det er en annen som vidner om mig, og jeg vet at det vidnesbyrd han vidner om mig, er sant.

Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

I har sendt bud til Johannes, og han har vidnet for sannheten;

Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

jeg tar ikke imot vidnesbyrd av et menneske, men jeg sier dette forat I skal bli frelst.

Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

Han var det brennende og skinnende lys, men I vilde bare en tid fryde eder i hans lys.

Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.

Men jeg har det vidnesbyrd som er større enn det Johannes har vidnet; for de gjerninger som Faderen har gitt mig å fullbyrde, selve disse gjerninger som jeg gjør, de vidner om mig at Faderen har utsendt mig.

Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.

Og Faderen, som har sendt mig, han har vidnet om mig; hverken har I nogensinne hørt hans røst eller sett hans skikkelse,

A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.

og hans ord har I ikke blivende i eder; for den han har sendt, ham tror I ikke.

A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.

I ransaker skriftene, fordi I tenker at i dem har I evig liv, og det er de som vidner om mig;

Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

og I vil ikke komme til mig for å få liv.

A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

Jeg tar ikke ære av mennesker;

Chvály od lidí jáť nepřijímám.

men jeg kjenner eder og vet at I ikke har kjærligheten til Gud i eder.

Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

Jeg er kommet i min Faders navn, og I tar ikke imot mig; kommer en annen i sitt eget navn, ham tar I imot.

Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

Hvorledes kan I tro, I som tar ære av hverandre, og den ære som er av den eneste Gud, den søker I ikke?

Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

I må ikke tenke at jeg vil anklage eder hos Faderen; det er en som anklager eder, Moses, han som I har satt eders håp til.

Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

For hadde I trodd Moses, da hadde I trodd mig; for det er om mig han har skrevet;

Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.

men tror I ikke hans skrifter, hvorledes kan I da tro mine ord?

Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?