Job 35

Og Elihu tok atter til orde og sa:

Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Holder du det for rett, du som har sagt: Jeg er rettferdigere enn Gud,

Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

at du sier: Hvad nytter det mig, hvad gagn har jeg av at jeg ikke synder?

Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

Jeg vil gi dig svar, og dine venner med dig.

Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Vend ditt øie mot himmelen og se, gi akt på skyene høit over dig!

Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Om du synder, hvad gjør du ham med det? Og er dine overtredelser mange, hvad skade volder du ham?

Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Er du rettferdig, hvad kan du gi ham, hvad mottar han av din hånd?

Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Bare for et menneske, din likemann, kan din ugudelighet ha noget å si, og bare for et menneskebarn din rettferdighet.

Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Over de mange undertrykkelser klager de; de skriker om hjelp mot de mektiges arm.

Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Men ingen sier: Hvor er Gud, min skaper, han som lar lovsanger lyde om natten,

Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

han som gir oss forstand fremfor jordens dyr og gjør oss vise fremfor himmelens fugler?

On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

Da roper de, uten at han svarer, om hjelp mot de ondes overmot.

Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Ja visselig, Gud hører ikke på tomme ord, den Allmektige akter ikke på slikt.

A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Også når du sier at du ikke ser ham, så ser han nok din sak, og du må bie på ham.

Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Men nu, fordi du ikke gjør det, hjemsøker han dig i sin vrede, og han akter ikke stort på overmodige ord.

Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Og Job oplater sin munn med tom tale; han bruker mange ord i sin uforstand.

A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.