Job 33

Men hør nu, Job, på min tale og lytt til alle mine ord!

Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

Se, jeg har åpnet mine leber, allerede taler min tunge i min munn.

Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.

Ærlige og opriktige er mine ord, og hvad jeg vet, skal mine leber uttale likefrem.

Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.

Guds Ånd har skapt mig, og den Allmektiges ånde holder mig live.

Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

Hvis du kan, så svar mig! Rust dig mot mig, tred frem!

Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.

Se, jeg er din like for Gud, også jeg er dannet av ler.

Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

Redsel for mig skal ikke overvelde dig, og min myndighet ikke tynge dig.

Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

Sannelig, du har sagt i mitt nærvær, så lød dine ord som jeg hørte:

Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:

Ren er jeg, uten brøde, plettfri er jeg og fri for misgjerning;

Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.

men Gud søker grunn til fiendskap mot mig, han akter mig for sin uvenn;

Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,

han setter mine føtter i stokken og vokter på alle mine veier.

Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

Nei, i dette har du ikke rett, svarer jeg dig; Gud er jo større enn et menneske.

Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

Hvorfor går du i rette med ham? Han svarer jo ikke et eneste ord.

Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

Men én gang taler Gud, ja to ganger hvis mennesket ikke akter på det.

Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

I drøm, i nattlig syn, når dyp søvn faller på menneskene, når de slumrer på sitt leie,

Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

da åpner han deres ører og trykker sitt segl på advarselen til dem,

Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

for å få mennesket til å la sin gjerning fare og for å utrydde overmotet hos mannen,

Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

for å berge hans sjel fra graven og hans liv fra å rammes av det drepende spyd.

A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

Mennesket tuktes også med smerter på sitt leie, og en stadig uro går gjennem marg og ben.

Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

Han vemmes ved brød og hans sjel ved lekker mat.

Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

Hans kjøtt tæres bort, så en ikke ser det mere, og hans ben, som en før ikke så, ligger bare;

Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

hans sjel kommer nær til graven og hans liv til dødens engler.

A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

Er det da hos ham en engel, en tolk, en av tusen, som forkynner mennesket dets rette vei,

Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

da ynkes Gud over ham og sier: Fri ham fra å fare ned i graven! Jeg har fått løsepenger.

Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

Hans kropp blir da frodigere enn i ungdommen, han blir atter som i sin ungdoms dager.

I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

Han beder til Gud, og han er ham nådig; han ser Guds åsyn med jubel, og han gir mennesket dets rettferdighet tilbake.

Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

Han synger for menneskene og sier: Jeg hadde syndet og gjort det rette kroket, men han gjengjeldte mig det ikke;

Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

han har fridd min sjel fra å fare ned i graven, og mitt liv ser lyset med lyst.

Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

Se, alt dette gjør Gud to ganger, ja tre, mot en mann

Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

for å frelse hans sjel fra graven, så han omstråles av de levendes lys.

Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

Gi akt, Job, hør på mig! Ti, så jeg får tale.

Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.

Har du ord, så svar mig, tal! Jeg vil gjerne gi dig rett.

Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.

Hvis ikke, så hør du på mig! Ti, så jeg får lære dig visdom.

Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.