Job 21

Ano ra ko Hopa; i mea ia,

A odpovídaje Job, řekl:

Ata whakarongo mai ki taku kupu, a hei tenei he kupu whakamarie mai ma koutou.

Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

Tukua ahau, a ka korero hoki ahau; a ka mutu aku korero, haere tonu ta koutou tawai.

Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

Ahau nei, ki te tangata koia taku amuamu? A he aha ahau te manawanui ai?

Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

Titiro mai ki ahau, miharo ai; kopania atu te ringa ki te mangai.

Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

Mahara kau ahau, ka wehi, mau pu te wehi o oku kikokiko.

Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

He aha te hunga kino i ora ai, i koroheke ai, ae, i marohirohi ai to ratou kaha?

Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

Pumau tonu o ratou uri ki to ratou taha ki to ratou aroaro, a ko a ratou whanau kei ta ratou tirohanga atu.

Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

O ratou whare kei runga i te rangimarie, kahore he wehi, kahore hoki a te Atua patu ki a ratou.

Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

E kaha ana tana puru ki te ekeeke, kahore hoki e he; ka whanau tana kau, kahore hoki he whakatahe.

Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

E tukua mai ana e ratou a ratou kohungahunga ano he kahui hipi, e pekepeke ana a ratou tamariki.

Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

He hunga hapai ratou i te timipera, i te hapa, e koa ana ki te tangi o te okana.

Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

O ratou ra pau tonu i runga i te ahuareka, kitea rawatia ake kua heke ki te po.

Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

Koia ratou i mea ai ki te Atua, Mawehe atu i a matou; kahore hoki o matou hiahia kia matau ki ou ara.

Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

He aha ra te Runga Rawa e mahi ai matou ki a ia? He aha hoki te rawa ki a matou ki te inoi ki a ia?

Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

Nana, kahore he pai mo ratou i o ratou ringa ake: matara atu i ahau te whakaaro o te hunga kino.

Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

Pehea te maha o nga matenga o te rama a te hunga kino? O nga panga mai ano hoki o to ratou aitua ki a ratou? O te tuwhanga mai a te Atua i nga mamae i a ia e riri ana?

Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

E rite ai ratou ki te kakau witi i mua i te hau, ki te papapa e kahakina atu ana e te paroro?

Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

E mea ana koutou, E rongoatia ana e te Atua tona kino hei mea mo ana tamariki. Mana e utu tera ki a ia tonu, kia mohio ai ia.

Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

Tukua kia kite ona ake kanohi i tona hunanga, a tukua ia kia inu i te riri o te Kaha Rawa.

A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

He aha hoki tana manako ki tona whare i muri i a ia? ka poroa hoki ona marama i waenga?

O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

E whakaako ianei tetahi i te Atua ki te matauranga? Ko te kaiwhakawa hoki ia mo te hunga whakakake.

Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

Tenei tangata, mate iho ia, pakari rawa ano hoki ona kaha, ata takoto ana ana mea katoa, kahore hoki he raruraru.

Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

Ki tonu ona u i te waiu, a e makuku ana ona wheua i te hinu.

Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

Mate iho hoki tera tangata, kawa tonu tona wairua, kahore hoki he pai hei kai mana.

Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

Ka takoto ngatahi raua ki te puehu, a ko te iro hei hipoki mo raua.

Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

Nana, e mohio ana ahau ki o koutou whakaaro, ki ta koutou ngarahu nanakia ano hoki moku.

Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

E ki ana hoki koutou, Kei hea te whare o te rangatira? Kei hea hoki te teneti i noho ai te hunga kino?

Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

Kahore ianei koutou i ui ki te hunga e haere atu ana i te ara? Kahore ranei koutou i mohio ki a ratou tohu?

Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

Kei te rongoa nei hoki te tangata kono mo te ra o te whakangaro; ka whakaputaina ratou i te ra o te riri.

Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

Ko wai e whakaatu i tona ara ki tona aroaro? Ko wai hoki hei hoatu i te utu mo tana mahi ki a ia?

Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

Heoi ka kawea ia ki te urupa; kei te puranga he wahi mona.

A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

Ka reka ki a ia nga pokuru o te awaawa, ka whai mai ano hoki nga tangata katoa i a ia; e kore nei hoki e taea te tatau te hunga i mua i a ia.

Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

He pehea ra ta koutou whakamarie tinihanga i ahau, e toe na hoki te he i roto i a koutou kupu e whakahoki mai na?

Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.