Psalms 56

56:1

Az éneklőmesternek a Jónathelem rehokimra; Dávidnak miktámja; mikor megragadták őt a filiszteusok Gáthban.

Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.

56:2

Könyörülj rajtam Istenem, mert halandó tátog ellenem és mindennap hadakozván, nyomorgat engem!

Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

56:3

Ellenségeim minden napon tátognak reám: bizony sokan hadakoznak ellenem, oh magasságos *Isten!*

Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

56:4

Mikor félnem kellene is, én bízom te benned.

Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

56:5

Isten által dicsekedem az ő igéjével; az Istenben bizom, nem félek; ember mit árthatna nékem?

Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

56:6

Minden nap elforgatják beszédeimet; minden gondolatjok ellenem van, ártalomra.

Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

56:7

Egybegyűlnek, elrejtőznek, sarkaimat lesik, mert kivánják az én lelkemet.

Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

56:8

Gonoszsággal menekedhetnének? Haraggal rontsd meg, oh Isten, a népeket!

Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

56:9

Bujdosásomnak számát jól tudod: szedd tömlődbe könnyeimet! Avagy nem tudod-é azoknak számát?

Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

56:10

Meghátrálnak majd ellenségeim, mikor kiáltok; így tudom meg, hogy velem van az Isten.

A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

56:11

Dicsérem Istent, az ő ígéretéért, dicsérem az Urat az ő igéretéért.

Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

56:12

Istenben bízom, nem félek; ember mit árthatna nékem?

V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

56:13

Tartozom, oh Isten, az én néked tett fogadásaimmal; megadom néked a hálaáldozatokat; * (Psalms 56:14) Mert megszabadítottad lelkemet a haláltól, bizony az én lábaimat az eleséstől; hogy járjak Isten előtt az életnek világosságában. *

Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]