Job 39

Eske ou konnen lè kabrit mawon yo ap fè pitit? Eske ou janm wè kote fenmèl yo ap miba?

Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

Eske ou konnen konbe mwa yo pote yon pitit nan vant yo? Kilè pitit yo rive dat pou yo fèt?

Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

Eske ou konnen lè yo pral kwoupi pou miba, lè y'ap fè pitit yo nan mitan dezè a?

Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

Pitit yo grandi, yo pran fòs, yo kite manman yo, y' ale, yo pa tounen.

Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

Ki moun ki bay bourik mawon libète yo? Ki moun ki lage yo nan savann?

Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

Mwen ba yo dezè pou kay yo. Mwen kite yo viv nan savann tè sale a.

Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

Tout bri k'ap fèt nan lavil yo pa di yo anyen. Pesonn pa ka donte yo pou fè yo travay.

Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

Yo mache nan tout mòn yo dèyè manje. Y'ap chache fèy vèt pou yo mete anba dan yo.

To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

Eske ou ka fè bèf mawon travay pou ou? Eske l'ap rete pase nwit mare nan lakou kay ou?

Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

Eske ou ka pase kòd nan kou yonn pou fè l' raboure tè a pou ou? Eske ou ka fè l' rale chari pou woule tè jaden ou yo?

Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

Eske ou ka konte sou gwo fòs kouraj li pou fè li travay di pou ou?

Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

Eske ou kwè l'ap asepte pote rekòt ou soti nan jaden? Eske l'ap asepte ranmase grenn ou yo sou glasi?

Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

Otrich alèz lè l'ap bat zèl li, men, li pa ka vole tankou sigòy.

Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

Otrich la ponn ze l' yo atè konsa. Se chalè tè a ki fè yo kale.

A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

Li pa konnen nenpòt moun k'ap pase ka pile yo, nenpòt bèt nan raje ka kraze yo anba pye.

Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

Li fè tankou ze yo pa pou li. Sa pa di l' anyen si li bay tèt li tout lapenn ponn ze yo pou gremesi,

Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

Se mwen menm, Bondye, ki fè l' sòt konsa, ki pa ba li lespri menm.

Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

Men, lè l' pran kouri, nanpwen kavalye sou chwal ki ka pran devan l'.

Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

Eske se ou menm ki bay chwal yo fòs, ki mete bèl krenyen sou kou yo?

Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

Eske se ou ki fè yo sote ponpe tankou kabrit, ki fè yo ranni pou fè moun pè?

Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

Y'ap pyafe konsa nan ti fon yo, y'ap bat tè a ak zago yo. Yo kouri ak tout fòs yo lè yo nan lagè.

Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

Se brave danje yo ye. Yo pa janm pè anyen. Pa gen zam ki pou fè yo fè bak.

Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

Lè konsa, ti sak flèch ki nan do kavalye yo ap fè bri. Lans ak frenn ki nan men yo ap fè zèklè.

Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

Yo eksite, yo pa ka tann. Y'ap kouri sou lènmi an. Lè yo tande twonpèt la soufle, yo pa ka rete an plas.

S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

Chak fwa twonpèt la soufle, yo fè han! Yo gen tan pran sant batay la byen lwen. Yo tande chèf yo k'ap pase lòd byen fò.

Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

Eske se ou ki moutre grigri jan pou l' vole lè li louvri zèl li yo vole ale nan sid?

Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

Eske se ou ki bay malfini lòd pou li fè nich li byen wo sou tèt mòn yo?

Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

Li rete sou tèt gwo wòch yo. Se la li pase nwit. Kote l' ye a, moun pa ka vin pran l'.

Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

Se la li rete, l'ap veye bèt pou l' trape manje. Li te mèt byen lwen, l'ap wè yo ak je li.

Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

Se san bèt ti malfini yo bwè. Kote ki gen kadav, se la yo ye.

Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]