Job 21

Lè sa a, Jòb pran lapawòl ankò, li di konsa:

A odpovídaje Job, řekl:

-Manyè tande sa m' pral di nou la a, non! Tanpri, charite m' ti ankourajman sa a!

Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

Ban m' yon ti chans pou m' pale. Lè m'a fini, nou mèt pase m' nan betiz kont nou!

Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

Se pa avèk yon moun mwen annafè. Mwen gen rezon si m' pa ka tann ankò!

Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

Voye je nou gade m' byen. N'a sezi. N'a mete men nan bouch.

Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

Mwen menm, lè m' chonje sa ki rive m', m' pè. Tout kò m' pran tranble.

Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

Poukisa Bondye kite mechan yo ap viv? Li kite yo rive vye granmoun, epi tout zafè yo mache byen?

Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

Yo gen pitit ak pitit pitit. Yo wè yo ap grandi devan je yo.

Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

Bondye pa voye malè sou yo pou pini yo. Y'ap viv alèz lakay yo san ankenn danje.

Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

Wi, bèf yo kwaze san mank, yo fè pitit san pèdi pòte.

Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

Timoun yo ap kouri tankou ti mouton nan savann. Y'ap jwe, y'ap sote tankou ti kabrit.

Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

Y'ap chante, y'ap jwe gita, y'ap bat tanbou, y'ap danse pandan moun ap jwe fif pou yo.

Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

Jouk jou yo mouri, kè yo kontan. Yo desann nan peyi kote mò yo ye a ak kè poze.

Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

Se yo menm k'ap plede di Bondye: Kite n' an repo! Nou pa bezwen konnen jan ou vle pou moun viv la.

Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

Kisa Bondye ki gen tout pouvwa a ye menm pou nou sèvi l' la? Kisa sa ap rapòte nou lè nou lapriyè l'?

Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

Yo pretann tou sa yo genyen se kouraj yo ki ba yo l'. Yo pa t' janm mete Bondye nan koze yo. Mwen pa dakò ak jan y'ap pale a, non.

Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

Ou janm wè limyè mechan an mouri? Ou janm tande malè rive yo? On jan wè Bondye fè kolè pou l' pini malveyan yo,

Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

pou van bwote yo ale tankou zèb chèch, pou van tanpèt chase yo tankou pay pitimi?

Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

Yo pretann di Bondye va pini pitit pou peche papa yo! Poukisa se pa papa yo menm li pini pou yo ka pran leson?

Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

Se pou mechan yo te wè chatiman yo. Se yo menm ki te pou santi kòlè Bondye ki gen tout pouvwa a pa dous.

A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

Ki mele yo sa ki rive pitit yo, lè yo fin ale, lè yo fin viv tan pou yo te viv la?

O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

Men, Bondye ki jije ata zanj ki nan syèl la, ki moun ki ka moutre l' sa pou li fè?

Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

Gen moun ki pa janm malad jouk yo mouri. Jouk jou yo antre anba tè, yo kontan, yo pa gen tèt chaje.

Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

Yo gra nan tout kò yo, tout zo yo plen ak mwèl.

Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

Yon lòt menm pa janm konnen sa ki rele kè kontan. Li pase tout lavi l' nan nesesite, li mouri nan mizè.

Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

Men, lè tou de mouri, yo antere yo, vèmen kouvri kadav yo menm jan.

Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

Men wi, mwen konnen sa ki nan tèt nou. Mwen konnen ki move lide n'ap fè sou mwen koulye a.

Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

N'ap mande kote kay gwo zotobre a. Sa ki rive kay nèg ki te konn fè sa ki mal la.

Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

Kouman? Nou pa pale ak moun ki vwayaje? Nou pa konn ki nouvèl y'ap bay?

Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

Jou Bondye ankòlè, lè l'ap pini an, se toujou mechan yo ki resi chape kò yo!

Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

Men, ki moun ki ka kanpe devan yo pou akize yo? Ki moun ki ka fè yo peye sa yo fè a?

Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

Yo fè bèl lantèman pou yo. Yo mete moun veye tonm yo.

A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

Foul moun ap swiv sèkèy yo, yon pati moun devan, yon pati moun dèyè. Menm tè a chita dous sou kadav yo.

Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

Lèfini, n'ap chache konsole m' ak yon bann pawòl san sans. Tou sa n'ap reponn mwen la a se manti.

Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.