Job 17

Souf mwen prèt pou koupe. Mwen pa lwen mouri. Se pou simityè ase mwen bon.

Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

Kote m' vire, se moun k'ap pase m' nan betiz. Vye pawòl jouman yo enpoze m' dòmi.

Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

Ou mèt kwè m', Bondye! Se ou menm ankò ki pou bay garanti pou mwen. M' pa gen pesonn lòt ki ka tope ak yo.

Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

Ou fèmen lespri yo pou yo pa konprann. Pa kite yo gen rezon sou mwen.

Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

Pawòl la di: Yon moun ap fè gwo fèt pou zanmi l', epi pitit li yo ap mouri grangou anndan lakay li.

Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

Yo fè koze sou mwen nan pèp la. Yo vin krache nan figi m'!

Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

Mwen sitèlman nan lapenn, m' pa ka louvri je m'. Mwen fin tounen zo ak po. Ata lonbraj mwen pa fè!

Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

Moun k'ap mache dwat yo sezi lè yo wè sa. Inonsan yo fin debòde sou mechan an ki vire do bay Bondye.

Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

Moun k'ap mennen yon vi dwat, se yo ki gen rezon. Sa ki pa mete men yo nan ankenn move zafè kanpe pi rèd sou pozisyon yo.

Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

Nou tout mèt vin kanpe devan m', mwen p'ap jwenn yonn ladan nou ki gen bon konprann.

Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

Mwen fin viv! Tout plan m' te gen nan tèt mwen kraze. Mwen pa gen ankenn espwa ankò.

Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

Yo pretann lannwit se lajounen. Lè fènwa, yo di limyè a pa lwen.

Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

Se lanmò m'ap tann. Se al kouche nan simityè ki sèl espwa m'.

Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

Mwen di tonm lan ou se papa m'. Mwen di vèmen ki pral manje m' yo: nou se manman m' ak sè m'.

Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

Kote ki gen espwa pou mwen ankò? Ki moun ki wè yon bon lavi pou mwen ankò?

Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

Lè m'a mouri, lè m'a fin desann nan peyi kote mò yo ye a, èske m'a ka pote espwa m' yo ansanm avè m'?

Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.