Job 16

Jòb pran lapawòl ankò, li di konsa:
A odpovídaje Job, řekl:
-Mwen bouke tande pawòl sa yo! Pase nou konsole moun, se plis lapenn n'ap ba yo.
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
Kilè n'a sispann tout pale anpil sa a? Sa k'ap pouse nou konsa? Nou toujou pare pou reponn moun!
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
Si m' te nan plas nou, epi nou menm nan plas mwen, m' ta ka pale jan nou pale a tou, m' ta pase nou nan yon wonn tenten, m' ta vide bèl diskou sou nou.
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
M' ta remoute kouraj nou ak konsèy, m' ta pale ak nou jouk nou ta soulaje.
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
Men, lè mwen pale, doulè a la pi rèd pou mwen. Lè mwen pa pale, se pa sa k'ap fè l' ban m' yon ti louga.
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
Koulye a, Bondye, se fini ou fini avè m'. Ou kite yo touye tout fanmi m'.
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
Ou mete men sou mwen, ou pa vle wè m' ankò. Mwen tounen zo ak po. Yo di se paske mwen antò ki fè sa rive m'.
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
Nan kòlè li, Bondye ap dechire m' moso pa moso. L'ap devore m' anba dan l'. L'ap louvri je l' sou mwen, li pa vle wè m'!
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
Moun prèt pou manje m'. Yo kouri sou mwen, y'ap joure m', y'ap touye m' anba souflèt.
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
Bondye lage m' nan men mechan yo. Li jete m' anba grif san manman yo.
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
Mwen t'ap viv tou dousman, li bouskile m'. Li pran m' dèyè nwa kou, li kraze m', li fè m' tounen jwèt li.
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
L'ap voye flèch li sou mwen kote m' vire. Li pèse tout kò m', li san pitye pou mwen, li mete san m' deyò.
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
Kote m' vire li blese m', li vare sou mwen tankou yon sòlda nan lagè.
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
Mwen fè rad sak mete sou mwen, mwen woule kò m' nan pousyè tèlman mwen te nan lapenn.
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
Je m' vin wouj afòs mwen kriye. Tout anba je m' gonfle vin tou nwa.
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
Men, mwen konnen mwen pa fè ankenn moun mechanste. Mwen lapriyè Bondye ak tout kè m'.
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
Ou menm latè, pa kache mizè mwen. Pa kite yo fèmen bouch mwen lè m'ap rele nan pye Bondye!
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
Paske mwen konnen gen yon moun nan syèl la k'ap kanpe pou mwen, gen yon moun anwo a k'ap pran defans mwen.
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
Zanmi m' yo ap pase m' nan betiz, men, m'ap kriye nan pye Bondye.
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
Mwen bezwen moun pou plede kòz mwen ak Bondye a, menm jan yon moun plede kòz zanmi l'.
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
M' pa lontan mouri. Mwen pral pran chemen kote moun pa janm tounen an.
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.