Psalms 92

Psalmi sabbatina veisattava. Hyvä on Herraa kiittää, ja veisata kiitosta sinun nimelles, sinä kaikkein Ylimmäinen.

Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.

Aamulla julistaa armoas, ja ehtoolla totuuttas,

Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

Kymmenkielisellä ja psaltarilla, soittain kanteleilla.

Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

Sillä sinä ilahutit minua, Herra, sinun teoissas: ja minä iloiten kerskaan kättes töitä.

Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

Herra, kuinka sinun tekos ovat niin suuret? Sinun ajatukses ovat ylen syvät.

Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

Hullu ei usko sitä, ja tomppeli ei ymmärrä niitä.

Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

Jumalattomat viheriöitsevät niinkuin ruoho, ja pahointekiät kaikki kukoistavat, siihenasti kuin he hukkuvat ijankaikkisesti.

Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

Mutta sinä, Herra, olet korkein, ja pysyt ijankaikkisesti.

Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

Sillä katso, sinun vihollises, Herra, katso, sinun vihollises pitää katooman, ja kaikki pahantekiät pitää hajoitettaman.

Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

Mutta minun sarveni tulee korotetuksi niinkuin yksisarvisen, ja minä voidellaan tuoreella öljyllä,

Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

Ja minun silmäni näkevät viholliseni, ja minun korvani kuulevat pahoja, jotka heitänsä asettavat minua vastaan.

Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

Vanhurskaan pitää viheriöitsemän niinkuin palmupuu, ja kasvaman niinkuin sedripuu Libanonissa.

I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

Jotka ovat istutetut Herran huoneessa, pitää viheriöitsemän meidän Jumalamme kartanoissa.

Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

Heidän pitää vesoman vielä vanhuudessansa, hedelmälliset ja vihannat oleman,

Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Ja julistaman, että Herra on niin hurskas, minun turvani, ja ei ole hänessä vääryyttä.

Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]