Psalms 34

Davidin Psalmi, koska hän muotonsa muutti Abimelekin edessä, joka hänen ajoi pois tyköänsä ja hän meni pois. Minä kiitän Herraa aina: hänen kiitoksensa on alati minun suussani.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.
Minun sieluni kerskaa Herrassa, että raadolliset sen kuulevat ja iloitsevat.
Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Ylistäkäät Herraa minun kanssani, ja korottakaamme ynnä hänen nimeänsä.
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Kuin minä Herraa etsin, kuuli hän minun rukoukseni, ja pelasti minun kaikista vavistuksistani.
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Jotka häntä katsovat, ne valaistaan: heidän kasvonsa ei tule häpiään.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Kuin raadollinen huusi, kuuli Herra häntä, ja autti hänen kaikista tuskistansa.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Herran enkeli piirittää niitä, jotka häntä pelkäävät, ja pelastaa heitä.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Maistakaat ja katsokaat, kuinka Herra on suloinen: autuas on se, joka häneen turvaa.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Peljätkään Herraa kaikki hänen pyhänsä; sillä jotka häntä pelkäävät, ei niiltä mitään puutu.
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Nuorten jalopeurain pitää tarvitseman ja isooman; mutta jotka Herraa etsivät, ei heiltä mitään hyvää puutu.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Tulkaat tänne, lapset, kuulkaat minua: Herran pelvon minä teille opetan.
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Kuka on, joka (hyvää) elämää pyytää? ja pitäis mielellänsä hyviä päiviä?
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Varjele kieles pahuudesta, ja huules vilppiä puhumasta.
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Lakkaa pahasta ja tee hyvää: etsi rauhaa ja noutele häntä.
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Herran silmät katsovat vanhurskaita, ja hänen korvansa heidän huutoansa.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Mutta Herran kasvot ovat pahointekiöitä vastaan, hukuttamaan maasta heidän muistoansa.
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Kuin (vanhurskaat) huutavat, niin Herra kuulee, ja pelastaa heitä kaikista heidän tuskistansa.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Herra on juuri läsnä niitä, joilla on murheellinen sydän, ja auttaa niitä, joilla on surkia mieli.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Vanhurskaalle tapahtuu paljo pahaa; mutta Herra hänen niistä kaikista päästää.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Hän kätkee kaikki hänen luunsa, ettei yhtäkään niistä murreta.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Pahuus tappaa jumalattoman, ja jotka vanhurskasta vihaavat, ne hukutetaan.
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Herra lunastaa palveliansa sielut; ja kaikki, jotka häneen toivovat, ei pidä hukkuman.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]