Psalms 3

Davidin Psalmi, kuin hän pakeni poikaansa Absalomia. Voi Herra! kuinka monta on minulla vihollista, ja niin usiat karkaavat minua vastaan.

Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

Moni puhuu minun sielustani: ei ole hänellä apua Jumalan tykönä, Sela!

Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

Mutta sinä, Herra, olet minun kilpeni, joka minun kunniaan saatat, ja minun pääni kohennat.

Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

Äänelläni minä huudan Herraa; ja hän kuulee minua pyhästä vuorestansa, Sela!

Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

Minä makaan ja nukun: minä herään myös; sillä Herra tukee minua.

Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

En minä pelkää kymmentätuhatta kansoista, jotka minua piirittävät.

Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

Nouse, Herra, ja auta minua, minun Jumalani! sillä sinä lyöt kaikkia minun vihollisiani poskelle: sinä murennat jumalattomain hampaat.

Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

Herran tykönä apu löydetään: sinun kansas päällä on sinun siunaukses, Sela!

Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]