Psalms 121

Veisu korkeimmassa Kuorissa. Minä nostan silmäni mäkiin päin, joista minulle apu tulee.

Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.

Minun apuni tulee Herralta, joka taivaan ja maan tehnyt on.

Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.

Ei hän salli jalkas horjua; eikä se torku, joka sinua kätkee.

Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

Katso, joka Israelia varjelee, ei se torku eli makaa.

Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.

Herra kätkeköön sinua: Herra on sinun varjos, sinun oikialla kädelläs,

Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Ettei aurinko sinua polttaisi päivällä, eikä kuu yöllä.

Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.

Herra kätkeköön sinun kaikesta pahasta: hän kätkeköön sinun sielus!

Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Herra kätkeköön sinun uloskäymises ja sisällekäymises, hamasta nyt ja ijankaikkiseen!

Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.