Proverbs 4

Kuulkaat, lapseni, isänne kuritusta, ja ottakaa vaari, oppiaksenne ja viisaammaksi tullaksenne.

Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

Sillä minä annan teille hyvän opetuksen; älkööt hyljätkö minun lakiani.

Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

Sillä minä olin isäni poika, hoikka ja ainoa äidilläni.

Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

Ja hän opetti minua, ja sanoi minulle; anna sydämes ottaa minun sanani vastaan: pidä minun käskyni, niin sinä elää saat.

On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

Osta viisaus, osat ymmärrys: älä unohda, älä myös poikkee minun puheestani.

Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

Älä häntä hylkää, niin hän sinut kätkee: rakasta häntä, niin hän sinua varjelee.

Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

Sillä viisauden alku on, ostaa viisautta, ja kaikella saadullas ostaa taitoa.

Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

Pidä häntä korkiassa kunniassa, niin hän sinua korottaa, ja saattaa kunniaan, jos sinä häntä rakastat.

Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

Hän sinun pääs jalosti kaunistaa, ja kunnioittaa sinua ihanalla kruunulla.

Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

Kuule siis, poikani, ja ota minun puheeni, niin ikäs vuotta on monta.

Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

Minä johdatan sinua viisauden tielle, ja saatan sinua käymään oikialla retkellä,

Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

Niin että koskas vaellat, ei sinun käymises ole ahdas; ja koskas juokset, niin et sinä loukkaa sinuas.

Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

Pidä kuritus, älä hylkää häntä: kätke häntä; sillä hän on sinun elämäs.

Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

Älä mene jumalattomain askelille, ja älä astu pahain tielle;

Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

Jätä se pois, ja älä käy siinä; karta sitä, ja mene ohitse.

Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

Sillä ei he makaa, jollei he ole pahoin tehneet, eikä lepää, jollei he ole vahinkoa tehneet.

Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

Sillä he syövät jumalattomuuden leipää, ja juovat vääryyden viinaa.

Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

Mutta vanhurskasten retki paistaa niinkuin valkeus, käy edes, ja valistaa hamaan isoon päivään asti.

Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

Mutta jumalattomain tie on niinkuin pimeys; ja ei he tiedä, kussa he lankeevat.

Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

Poikani, ota vaari sanoistani, ja kallista korvas puheisiini.

Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

Älä niiden anna tulla pois silmistäs: pidä ne sydämessäs.

Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

Sillä ne ovat niiden elämä, jotka niitä ovat löytäneet, ja ovat terveelliset koko heidän ruumiillensa.

Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

Varjele sydämes kaikella ahkeruudella: sillä siitä elämä tulee.

Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

Pane pois paha suu, ja väärät huulet anna olla sinustas kaukana.

Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

Katsokoon silmäs oikein eteensä, ja sinun silmäs laudat olkoot oikiat edessäs.

Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

Koettele jalkais askeleet, niin kaikki sinun ties vahvistuvat.

Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

Älä poikkee oikialle eli vasemmalle puolelle: tempaa jalkas pois pahuudesta.

Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.