Proverbs 16

Ihminen aikoo sydämessänsä; vaan Herralta tulee kielen vastaus.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Jokaisen mielestä on hänen tiensä puhdas; mutta Herra tutkistelee sydämet.

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Anna Herran haltuun sinun työs, niin sinun aivoitukses menestyy.

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Herra tekee kaikki itse tähtensä, niin myös jumalattoman pahaksi päiväksi.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Jokainen ylpiä on Herralle kauhistus, ja ei pääse rankaisematta, ehkä he kaikki yhtä pitäisivät.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Laupiuden ja totuuden kautta pahateko sovitetaan, ja Herran pelvolla paha vältetään.

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Jos jonkun tiet ovat Herralle kelvolliset, niin hän myös kääntää hänen vihamiehensä rauhaan.

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Parempi on vähä vanhurskaudessa, kuin suuri saalis vääryydessä.

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Ihmisen sydän aikoo tiensä; vaan Herra johdattaa hänen käymisensä.

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Ennustus on kuninkaan huulissa: ei hänen suunsa puhu tuomiossa väärin.

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Oikia puntari ja vaaka on Herralta, ja kaikki painokivet kukkarossa ovat hänen tekoansa.

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

Kuninkaan edessä on kauhistus väärin tehdä; sillä vanhurskaudella istuin vahvistetaan.

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Oikia neuvo on kuninkaalle otollinen; ja joka oikein puhuu, häntä rakastetaan.

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Kuninkaan viha on kuoleman sanansaattaja; ja viisas mies lepyttää hänen.

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

Kuin kuninkaan kasvo on leppyinen, siinä on elämä, ja hänen armonsa on niinkuin hiljainen sade.

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

Ota viisautta tykös, sillä se on parempi kultaa: ja saada ymmärrystä on kalliimpi hopiaa.

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

Siviän tiet välttävät pahaa, ja joka sielunsa varjelee, se tiestänsä ottaa vaarin.

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

Joka alennetaan, se ensisti tulee ylpiäksi; ja ylpeys on aina lankeemuksen edellä.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Parempi on nöyränä olla siveiden kanssa, kuin jakaa suurta saalista ylpeiden kanssa.

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Joka jonkun asian viisaasti alkaa, hän löytää onnen; ja se on autuas, joka luottaa Herraan.

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Toimellinen mies ylistetään viisautensa tähden; ja suloinen puhe lisää oppia.

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Viisaus on elämän lähde hänelle, joka sen saanut on, vaan tyhmäin oppi on hulluus.

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Viisas sydän puhuu toimellisesti, ja hänen huulensa opettavat hyvin.

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Suloiset sanat ovat mesileipää; ne lohduttavat sielua, ja virvoittavat luut.

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

Monella on tie mielestänsä oikia, vaan se johdattaa viimein kuolemaan.

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

Moni tulee suureen vahinkoon oman suunsa kautta.

Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

Jumalatoin ihminen kaivaa onnettomuutta, ja hänen suussansa palaa niinkuin tuli.

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

Väärä ihminen saattaa riidan, ja panettelia tekee ruhtinaat eripuraisiksi.

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

Viekas ihminen houkuttelee lähimmäistänsä, ja johdattaa hänen pahalle tielle.

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Joka silmää iskee, ei se hyvää ajattele, ja joka huuliansa pureskelee, se pahaa matkaan saattaa.

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Harmaat hiukset ovat kunnian kruunu, joka löydetään vanhurskauden tiellä.

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Kärsivällinen on parempi kuin väkevä; ja joka hillitsee mielensä, on parempi, kuin se joka kaupungin voittaa.

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

Arpa heitetään syliin, vaan Herralta tulee kaikki sen meno.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.