Job 38

Ja Herra vastasi Jobia tuulispäästä ja sanoi:
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Kuka on se, joka taidossansa niin eksyy ja puhuu niin taitamattomasti?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Vyötä nyt kupees niin kuin mies: Minä kysyn sinulta, opeta minua.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Kussas silloin olit, koska minä maan perustin? Ilmoita se, jos sinulla se ymmärrys on.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Tiedätkös, kuka hänen määränsä asettanut on? eli kuka on vetänyt ojennusnuoran hänen päällensä?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Mihinkä ovat hänen jalkansa vajotetut, eli kuka on hänen kulmakivensä laskenut?
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Kuin aamutähdet ynnä minua kiittivät, ja kaikki Jumalan lapset riemuitsivat.
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Kuka on sulkenut meren ovinensa, koska se ratkesi ja lähti ulos niinkuin äidin kohdusta?
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Kuin minä puetin sen pilvillä, ja käärin synkeydellä niinkuin kapaloilla;
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Kuin minä estin sen paisumisen säädylläni, ja asetin siihen teljen ja ovet eteen,
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Ja sanoin: tähän asti pitää sinun tuleman ja ei edemmäksi: tässä pitää sinun korkiat aaltos asettuman.
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
Oletkos eläissäs käskenyt aamulle, ja aamuruskolle osoittanut hänen siansa?
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Käsittää maan ääriä, ja puhdistaa siitä jumalattomat.
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
Se pitää muutettaman niinkuin sinetin savi; niin että he tulevat niinkuin vaate.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Ja jumalattomilta otetaan pois heidän valkeutensa, ja ylpeiden käsivarsi rikotaan.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
Oletkos tullut meren pohjaan, ja vaeltanut syvyyden jälkiä?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Onko kuoleman ovet koskaan auvenneet etees, eli oletkos nähnyt kuoleman varjon ovet?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Oletkos ymmärtänyt, kuinka leviä maa on? annas kuulla, tiedätkös kaikki nämät.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Mikä tie on sinne, kussa valkeus asuu? ja kuka on pimeyden sia?
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Ettäs saattaisit hänen rajoillensa ja osaisit polut hänen huoneesensa.
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Tiesitkös, koska sinä syntyvä olit ja kuinka paljo sinulla päiviä olis?
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Oletkos siellä ollut, kusta lumi tulee? eli oletkos nähnyt, kusta rakeet tulevat?
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Jotka minä olen tallella pitänyt murhepäivään asti, sodan ja tappeluksen päivään asti.
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
Minkä tien kautta valkeus hajoittaa hänensä, ja itätuuli tuulee maan päälle?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Kuka on sadekuurolle jakanut juoksunsa, ja pitkäisen valkialle ja jylinälle hänen tiensä?
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Niin että se sataa senkin maan päälle, jossa ei ketään ole, korvessa, jossa ei yhtään ihmistä ole;
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Että se täyttäis erämaan ja korven, ja saattais ruohot vihottamaan.
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
Onko sateella isää? eli kuka on synnyttänyt kasteen pisarat?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Kenen kohdusta jää on tullut? ja kuka on härmän synnyttänyt taivaan alla?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Vedet kätkevät itsensä niinkuin kivi, ja syvyydet päältä kiinnitetään.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Taidatkos sitoa Seulaisen siteet, eli päästää Kointähden siteet?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Taidatkos tuoda taivaan merkit edes aikanansa, eli johdattaa Otavan lastensa kanssa?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Tiedätkös, kuinka taivas hallitaan? eli taidatkos hänen hallituksensa toimittaa maan päällä?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Taidatkos korottaa äänes ylös pilviin, että veden paljous sinun peittäis?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Taidatkos lähettää pitkäisen leimaukset matkaan menemään ja sanomaan sinulle: tässä me olemme?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Kuka on asettanut taidon salaisuuteen eli kuka on ajatukselle antanut toimen?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Kuka on niin taitava, että hän pilvet lukea taitaa? ja kuka taitaa tukita vesitydyt taivaassa?
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Kuin tomu kastuu ja juoksee yhteen, ja kokkareet ryhtyvät toinen toiseensa.
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
Taidatkos jalopeuralle antaa hänen saaliinsa ajaaksensa takaa? ja ravita nuoret jalopeurat?
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Niin että he makaavat sioillansa, ja lepäävät luolissansa, joissa he väijyvät.
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
Kuka valmistaa kaarneelle ruan, kuin hänen poikansa huutavat Jumalaa, ja ei he tietä eksyksissä, kussa heidän ruokansa on?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?