Job 28

Hopialla on hänen lähtemisensä, ja kullalla sia, jossa valetaan.

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

Rauta otetaan maasta, ja kivistä vaski valetaan.

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

Pimeydelle asetti hän lopun, ja kaiken täydellisyyden hän tutki, niin myös kiven, joka paksussa pimeydessä on, ja kuoleman varjon.

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

Siitä vuotaa senkaltainen osa, että ympäriasuvaiset ei taida siitä jalkaisin käydä ylitse: se tyhjetään ihmisiltä ja vuotaa pois.

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

Vilja kasvaa maasta, jonka alla se muutetaan niinkuin tuulelta.

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

Saphiri löydetään muutamista paikoista, ja maan kokkareita, joissa kultaa on.

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

Sitä polkua ei ole yksikään lintu tuntenut, eikä variksen silmä nähnyt.

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

Ne ylpiät sikiät ei ole sitä sotkuneet, eikä jalopeura käynyt sen päällä.

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

Kädellä kallioon ruvetaan, ja vuoret ylösalaisin kukistetaan.

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

Ojat lasketaan kallioista, ja kaikkein kalliimmatkin näkee silmä.

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

Virrat estetään juoksemasta, ja ne ilmoitetaan, mitkä näissä peitetyt ovat.

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

Mutta kusta taito löydetään, ja kussa on ymmärryksen sia?

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Ei yksikään ihminen tiedä hänen siaansa, eikä löydeta elävien maasta.

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

Syvyys sanoo: ei se ole minussa, ja meri sanoo: ei se ole minun tykönäni.

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

Ei hänestä anneta kultaa, eikä hopiaa punnita sen hinnaksi.

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

Ei Ophirin kulta, eli kalliit Onikin ja Saphirin kivet ole verratut hänen kanssansa.

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

Kulta ja kallis kivi ei taideta siihen verrattaa, eikä se taideta vaihetettaa kultaisiin astioihin.

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

Ramot ja Gabis ei ole mitään sen suhteen: se pidetään kalliimpana päärlyjä.

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

Topatsi Etiopiasta ei ole siihen verrattava, ja puhtain kulta ei maksa mitään sen suhteen.

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

Kusta siis taito tulee? ja kussa on ymmärryksen sia?

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

Hän on peitetty kaikkein elävien silmistä, ja salattu taivaan linnuiltakin.

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

Kadotus ja kuolema sanovat: me olemme korvillamme kuulleet hänen sanomansa.

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Jumala tietää hänen tiensä, ja hän tuntee hänen siansa.

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

Sillä hän katselee maan ääriin, ja näkee kaikki, mitä taivaan alla on,

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

Niin että hän antaa tuulelle hänen painonsa ja vedelle hänen mittansa.

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

Koska hän asetti sateelle määrän ja pitkäisen tulen leimauksille hänen tiensä,

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

Silloin näki hän sen ja luki sen: hän valmisti sen ja myös tutki sen,

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

Ja sanoi ihmiselle: katso, Herran pelko on taito; ja karttaa pahaa on ymmärrys.

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.