Job 22

Silloin vastasi Eliphas Temanilainen, ja sanoi:

A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

Mitä mies taitaa Jumalalle hyödyllinen olla? vaan itsiänsä taitaa ymmärtäväinen hyödyttää.

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

Luuletkos Kaikkivaltiaalle kelpaavan, että sinus luet hurskaaksi? eli mitä se auttais, ehkä sinun ties olisivat ilman rikosta?

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

Luuletkos, että hän pelkää sinua rangaista ja käydä oikeudelle kanssas?

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

Eikö sinun pahuutes ole suuri? Ja sinun vääryydelläs ei ole loppua.

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

Sinä olet ottanut pantin veljeltäs ilman syytä, ja olet riisunut vaatteen alastomalta.

Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

Et sinä ole antanut väsyneelle vettä juoda; sinä olet kieltänyt isoovaiselta leivän.

Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

Mutta voimallinen sai omistaa maan, ja arvossa pidettävä sai siinä asua.

Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

Lesket olet sinä laskenut tyhjänä, ja taittanut orpoin käsivarret.

Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

Sentähden olet sinä kierretty pauloilla, ja hämmästys on sinun äkisti peljättänyt,

A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

Eli pimeys, ettes näkisi; ja vedenpaljous on peittänyt sinun.

Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

Eikö Jumala ole ylhäällä taivaissa? Ja katsos ylimmäisiä tähtiä, että ne korkiat ovat.

Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

Ja sinä sanot: mitä Jumala tietää? taitaneeko hän tuomita sitä, mikä pimeydessä on?

Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

Pilvet peittävät hänen, ettei hän näe: hän vaeltaa taivaan ympäristöllä.

Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

Tahdotkos tuta maailman polkuja, joita väärät ihmiset käyneet ovat?

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

Jotka ennen aikaansa hukkuneet ovat, ja vesi on liottanut heidän perustuksensa.

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

Ne jotka sanovat Jumalalle: mene meistä pois! mitä Kaikkivaltias taitais heidän tehdä.

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

Vaikka hän on täyttänyt heidän huoneensa tavaralla; mutta jumalattomain neuvo olkoon kaukana minusta.

On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

Hurskaat näkevät sen ja iloitsevat, ja viatoin pilkkaa heitä.

Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

Meidän varamme ei pidä hukkuman, vaan heidän tähteensä pitää tulen polttaman.

Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

Niin sovi nyt hänen kanssansa, ja ole rauhallinen; siitä saat paljon hyvää.

Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

Kuule lakia hänen suustansa, ja käsitä hänen puheensa sinun sydämees.

Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

Jos sinä käännät sinus Kaikkivaltiaan tykö, niin sinä rakennetaan, ja saatat vääryyden kauvas majastas.

Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

Niin sinä annat kullan mullasta, ja ojan kivistä kalliin kullan.

Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

Kaikkivaltias on sinun kultas, ja hopiaa pitää sinulla paljo oleman.

Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

Silloin sinun ilos pitää oleman Kaikkivaltiaassa, ja nostaman kasvos Jumalan tykö.

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

Sinä rukoilet häntä, ja hän kuulee sinua, ja sinä maksat lupaukses.

Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

Mitä aioit, sen hän antaa sinulle menestyä; ja valkeus paistaa sinun teilläs.

Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

Sillä ne jotka itsensä nöyryyttävät, korottaa hän, ja se joka silmänsä painaa alas, vapautetaan.

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Sekin, joka ei viatoin ole, autetaan ja pelastetaan sinun kättes puhtauden tähden.

Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.