در آن زمان شما مَثَل و زبانزد مردم میشوید. با تلخی نوحهسرایی میکنید و میگویید: «ما بکلّی تباه شدیم،
زیرا خداوند سرزمین ما را از ما گرفت
و بین مردمی تقسیم کرد که ما را به اسارت بردند.»
I taua ra ka ara i a ratou tetahi whakatauki mo koutou, ka tangi hoki i tetahi rangi mamae nui, a ka mea, Kua pahuatia rawatia tatou; kua puta ke i a ia te wahi o taku iwi. Aue, tana wehenga atu i ahau! wehea ana e ia a tatou mara ma te hunga wha kakeke.