Lamentations 3

من آن کسی هستم که چوب مجازات خدا را خورده‌ام.
Mi estas la viro, kiu spertis suferon sub la vergo de Lia kolero.
او مرا به اعماق تاریکی برده
Min Li kondukis kaj irigis en mallumon, ne en lumon.
و تمام روز دست خود را برضد من بلند کرده است.
Nur sur min Li turnas Sian manon ĉiutage denove.
گوشت و پوستِ بدن مرا فرتوت ساخته و استخوانهایم را شکسته است.
Li maljunigis mian karnon kaj haŭton, rompis miajn ostojn.
مرا با سختی و مشقّت محاصره کرده
Li konstruis ĉirkaŭ mi, ĉirkaŭis min per maldolĉaĵoj kaj malfacilaĵoj.
و مانند کسی‌که سالها پیش مرده باشد، در تاریکی نشانده است.
En mallumon Li lokis min, kiel porĉiamajn mortintojn.
دیواری به دورم کشیده و مرا با زنجیرهای سنگین بسته است و نمی‌توانم فرار کنم.
Li ĉirkaŭbaris min, ke mi ne povu eliri; Li ligis min per pezaj ĉenoj.
برای کمک التماس می‌کنم، امّا او دعایم را نمی‌پذیرد.
Kvankam mi krias kaj vokas, Li kovras Siajn orelojn antaŭ mia preĝo.
راه مرا از هر طرف با دیوارهای سنگی بسته و آن را پُر پیچ و خم ساخته است.
Li baris miajn vojojn per hakitaj ŝtonoj; Li kurbigis miajn vojetojn.
او مانند خرسی در کمین من نشسته و مثل شیری برای حمله به من آماده است.
Li estas por mi kiel urso en embusko, kiel leono en kaŝita loko.
مرا از راهم به گوشه‌ای برده و پاره پاره‌ام نمود و ترک گفت.
Li depuŝis min de miaj vojoj, kaj disŝiris min; Li faris min objekto de teruro.
کمان خود را کشید و مرا هدف تیرهای خود قرار داد.
Li streĉis Sian pafarkon, kaj starigis min kiel celon por Siaj sagoj.
تیرهایش به اعماق قلبم فرو رفت.
En miajn renojn Li pafis la filojn de Sia sagujo.
مردم مرا مسخره می‌کنند و تمام روز به من می‌خندند.
Mi fariĝis mokataĵo por mia tuta popolo, ilia ĉiutaga rekantaĵo.
با سختی‌ها و مصیبت‌ها زندگی را برای من تلخ ساخته است.
Li satigis min per maldolĉaĵo, trinkoplenigis min per vermuto.
رویم را به خاک مالید و دندانهایم را با سنگها شکست.
Li disrompis miajn dentojn en malgrandajn pecojn, Li enpuŝis min en cindron.
سعادت و سلامتی را از من گرفته است.
Mia animo estas forpuŝita for de paco; bonstaton mi forgesis.
گفتم: «شوکت و جلال من از بین رفت و امید من از خداوند قطع گردید.»
Kaj mi diris: Pereis mia forto kaj mia espero al la Eternulo.
وقتی آوارگی و مصیبت‌های خود را به یاد می‌آورم، زندگی به کامم تلخ می‌شود.
La memoro pri mia mizero kaj miaj suferoj estas vermuto kaj galo.
همیشه به آنها فکر می‌کنم و روحم پریشان می‌گردد.
Konstante rememorante tion, senfortiĝas en mi mia animo.
امّا با این‌همه وقتی رنج‌هایم به یادم می‌آورم، نومید نمی‌شوم،
Sed tion mi respondas al mia koro, kaj tial mi esperas:
زیرا محبّت خداوند پایدار و رحمت او بی‌پایان است.
Ĝi estas favorkoreco de la Eternulo, ke ni ne tute pereis; ĉar Lia kompatemeco ne finiĝis,
آنها هر صبح تازه می‌باشند و وفاداری او عظیم می‌باشد.
Sed ĉiumatene ĝi renoviĝas; granda estas Via fideleco.
خداوند همه‌چیز من است، پس بر او امید دارم.
Mia parto estas la Eternulo, diras mia animo; tial mi esperas al Li.
خداوند بر تمام کسانی‌که بر او توکّل دارند و طالب او می‌باشند، مهربان است.
La Eternulo estas bona por tiuj, kiuj esperas al Li, por la animo, kiu serĉas Lin.
پس بهتر است که با صبر منتظر باشیم تا خداوند ما را نجات دهد.
Bone estas esperi pacience helpon de la Eternulo.
چه نیکوست که در هنگام جوانی صبر و تحمّل را بیاموزیم.
Bone estas al la homo, kiu portas jugon en sia juneco;
وقتی گرفتار مصیبتی از جانب خداوند می‌شویم، باید خاموش و تنها بنشینیم؛
Li sidas solece kaj silentas, kiam li estas ŝarĝita;
و در حضور خداوند به خاک بیافتیم، شاید هنوز امیدی باقی باشد.
Li metas sian buŝon en polvon, kredante, ke ekzistas espero;
وقتی کسی بخواهد ما را بزند، صورت خود را جلو بیاوریم و وقتی به ما اهانت می‌کنند، تحمّل کنیم.
Li donas sian vangon al tiu, kiu lin batas; li satigas sin per malhonoro.
زیرا خداوند ما را برای همیشه ترک نمی‌کند.
Ĉar ne por eterne forlasas la Sinjoro;
هرچند خداوند غم و اندوه را بر سر ما بیاورد، ولی از روی محبّت سرشار خود بر ما رحمت خواهد کرد.
Se Li iun suferigas, Li ankaŭ kompatas pro Sia granda favorkoreco;
خداوند از غم و اندوه ما خشنود نمی‌گردد.
Ĉar ne el Sia koro Li sendas mizeron kaj suferon al la homoj.
وقتی اسیران و ستمدیدگان ما پایمال می‌شوند؛
Kiam oni premas sub siaj piedoj ĉiujn malliberulojn de la tero,
هنگامی‌که حقّی را که خدا به ما داده است، پایمال می‌گردد؛
Kiam oni forklinas la rajton de homo antaŭ la vizaĝo de la Plejaltulo,
و زمانی که در حق شخصی در دادگاه بی‌عدالتی می‌شود، خدا همه را می‌بیند.
Kiam oni estas maljusta kontraŭ homo en lia juĝa afero — Ĉu la Sinjoro tion ne vidas?
هیچ امری بدون اراده و رضای خداوند انجام نمی‌شود.
Kiu povas per sia diro atingi, ke io fariĝu, se la Sinjoro tion ne ordonis?
خیر و شر، تنها به فرمان خداوند متعال واقع می‌شود.
Ĉu ne el la buŝo de la Plejaltulo eliras la decidoj pri malbono kaj pri bono?
پس چرا وقتی به‌خاطر گناهان خود مجازات می‌شویم، شکایت کنیم؟
Kial murmuras homo vivanta? Ĉiu murmuru kontraŭ siaj pekoj.
بیایید رفتار خود را بسنجیم و به سوی خداوند بازگردیم.
Ni trarigardu kaj esploru nian konduton, kaj ni revenu al la Eternulo;
بیایید با تمام قلب، دست دعا به سوی خدایی که در آسمانهاست بلند کنیم،
Ni levu nian koron kaj niajn manojn al Dio en la ĉielo.
و بگوییم: «خداوندا، ما گناهکاریم و از فرمان تو سرکشی کرده‌ایم و تو ما را نبخشیده‌ای.
Ni pekis kaj malobeis, kaj Vi ne pardonis.
«بر ما غضب کردی و ما را کُشتی، رحمت تو به وسیلهٔ خشمت پنهان گشت.
Vi kovris Vin per kolero kaj persekutis nin; Vi mortigis, Vi ne kompatis.
چون بر ما خشمگین بودی، خود را از ما پنهان کردی تا دعاهای ما به حضور تو نرسد.
Vi kovris Vin per nubo, por ke ne atingu Vin la preĝo.
تو ما را پیش مردم جهان همچون خاکروبه و زباله ساختی.
Vi faris nin balaindaĵo kaj abomenindaĵo inter la popoloj.
«تمام دشمنان ما، ما را تحقیر می‌کنند.
Malfermegis kontraŭ ni sian buŝon ĉiuj niaj malamikoj.
با هلاکت و نابودی روبه‌رو شده‌ایم و ترس و وحشت ما را فراگرفته است.
Teruro kaj pereo trafis nin, ruinigo kaj malfeliĉo.
به‌خاطر نابودی قومم، سیل اشک از چشمانم جاریست.
Torentojn da akvo verŝas mia okulo pri la malfeliĉo de la filino de mia popolo.
«پیوسته اشک می‌ریزم
Mia okulo fluigas kaj ne ĉesas, ne ekzistas por ĝi halto,
تا خداوند از آسمان به پایین بنگرد و ما را ببیند.
Ĝis la Eternulo ekrigardos kaj ekvidos de la ĉielo.
وقتی می‌بینم چه بلایی بر سر دختران شهر من آمده است، دلم از غصّه ریش‌ریش می‌شود.
Mia okulo suferigas mian animon pri ĉiuj filinoj de mia urbo.
«دشمنان بدون هیچ دلیلی مرا مثل پرنده به دام انداختند.
Senkaŭze ĉasas min kiel birdon miaj malamikoj;
مرا زنده در چاه انداختند و سنگی بر سر آن گذاشتند.
Ili pereigas mian vivon en kavo, ili ĵetas sur min ŝtonojn.
آب از سرم گذشت و فکر کردم که بزودی خواهم مرد.
Akvo leviĝis kontraŭ mian kapon, kaj mi diris: Mi tute pereis.
«خداوندا، از ته چاه تو را طلبیدم.
Mi vokis Vian nomon, ho Eternulo, el la profunda kavo;
فریاد مرا شنیدی و به ناله‌های من گوش دادی.
Vi aŭdis mian voĉon; ne kovru Vian orelon antaŭ mia vokado pri liberigo.
وقتی به حضور تو دعا کردم، آمدی و گفتی: 'نترس!'
Vi alproksimiĝis, kiam mi vokis al Vi; Vi diris: Ne timu.
«خداوندا، تو از حق من دفاع کردی و از مرگ نجاتم دادی.
Vi, ho Sinjoro, defendis mian juĝaferon; Vi liberigis mian vivon.
تو ای خداوند، شاهد ظلم‌هایی که در حق من کردند، بودی؛ پس به داد من برس و خودت داوری کن.
Vi vidis, ho Eternulo, la maljustaĵon, kiun mi suferas; juĝu mian aferon.
تو می‌دانی که دشمنانم همه از من نفرت دارند و برضد من دسیسه می‌چینند.
Vi vidis ilian tutan venĝon, ĉiujn iliajn intencojn kontraŭ mi.
«خداوندا، تو شنیده‌ای که آنها چگونه به من اهانت کرده و برضد من توطئه چیده‌اند.
Vi aŭdis ilian insultadon, ho Eternulo, ĉiujn iliajn intencojn kontraŭ mi,
دشمنانم تمام روز دربارهٔ من سخنان بد می‌گویند و برای آزار من نقشه می‌کشند.
La parolojn de tiuj, kiuj leviĝis kontraŭ min, kaj iliajn pensojn kontraŭ mi dum la tuta tago.
در همه حال به من می‌خندند و مسخره‌ام می‌کنند.
Rigardu, kiam ili sidas kaj kiam ili leviĝas; mi ĉiam estas ilia rekantaĵo.
«خداوندا، آنها را به سزای کارهایشان برسان.
Redonu al ili repagon, ho Eternulo, laŭ la faroj de iliaj manoj.
آنها را لعنت کن تا گرفتار غم و درد شوند.
Donu al ili doloron en la koro, sentigu al ili Vian malbenon.
با خشم و غضب آنها را تعقیب کن و از روی زمین نابود ساز.»
Persekutu ilin en kolero, kaj ekstermu ilin el sub la ĉielo de la Eternulo.