Proverbs 29

کسی‌که بعد از سرزنش زیاد بازهم سرسختی کند، ناگهان شکسته خواهد شد و علاجی نخواهد داشت.
Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
تا وقتی‌که قدرت در دست اشخاص نیک است، مردم خوشحال هستند، ولی اگر قدرت به دست افراد بد بیفتد، مردم ناله خواهند کرد.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
پسر عاقل والدین خود را خوشحال می‌سازد، امّا پسری که به دنبال زنان بدکار می‌رود، دارایی آنها را برباد می‌دهد.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
پادشاه عادل به کشور خود ثبات می‌بخشد، ولی آن که مالیات زیاد می‌گیرد، مملکت خود را نابود می‌سازد.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
شخص متملّق با چاپلوسی به دوست خود صدمه می‌زند.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
شریران در دام گناه خود گرفتار می‌شوند، امّا شادکامی نصیب مردم درستکار می‌گردد.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
شخص درستکار نسبت به فقرا با انصاف است، امّا شریر به فکر آنها نیست.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
شخص احمقی که دیگران را مسخره می‌کند، شهری را به آشوب می‌کشد، امّا آدم دانا خشم را فرو می‌نشاند.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
وقتی یک آدم عاقل با یک شخص احمق به دادگاه می‌رود، شخص احمق خشمگین می‌شود و او را مسخره می‌کند و صلحی نخواهد بود.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
کسانی‌که تشنهٔ خون هستند از افراد نیکو نفرت دارند و به فکر هلاکت آنان می‌باشند.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
آدم احمق، بزودی خشم خود را ظاهر می‌سازد، امّا شخص عاقل از خشم خود جلوگیری می‌کند.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
اگر حاکم به سخنان دروغ گوش بدهد، تمام خادمانش دروغگو می‌شوند.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
فقیر و ثروتمند در یک چیز مانند هم هستند: خداوند به هردوی آنها چشم بینا داده است.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
پادشاهی که نسبت به مردم مسکین با انصاف باشد، سلطنتش همیشه پایدار می‌ماند.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
برای تربیت کودکان چوب و تأدیب لازم است، اگر او را آزاد بگذاری و سرزنش نکنی، باعث شرمندگی مادر خود می‌شود.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
وقتی شریران به قدرت می‌رسند، جرم زیاد می‌شود. امّا مردم درستکار سقوط آنها را به چشم خواهند دید.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
فرزندت را تأدیب کن تا باعث خوشی و آرامش تو گردد.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
مردمی که خدا راهنمایشان نباشد، سرکش می‌شوند. خوشا به حال قومی که از دستورات الهی پیروی می‌کنند.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
نوکران، تنها با نصیحت اصلاح نمی‌شوند، زیرا آنها هرچند سخنان تو را بفهمند، امّا به آنها توجّه نمی‌کنند.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
شخصی که بدون فکر کردن و با عجله حرف می‌زند، از یک احمق هم بدتر است.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
نوکری که آقایش او را از کودکی به ناز پرورده باشد، سرانجام تمام دارایی آقای خود را غصب می‌کند.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
شخص تندخو کشمکش برپا می‌کند و آدم بدخُلق فتنه‌انگیز است.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
تکبّر، انسان را به زمین می‌زند؛ امّا فروتنی باعث سرفرازی می‌شود.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
کسی‌که با دزد همدست می‌شود، به جان خود دشمنی می‌کند. اگر در دادگاه حقیقت را بگوید، مجازات خواهد شد و اگر را نگوید، خدا او را لعنت می‌کند.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
کسی‌که از انسان می‌ترسد در دام می‌افتد، امّا هرکه بر خداوند توکّل می‌کند، در امان می‌ماند.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
بسیاری از مردم از حاکم انتظار لطف دارند، امّا داوری فقط به دست خداوند است.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
درستکاران از شریران نفرت دارند و شریران از درستکاران.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.