Job 32

آن سه دوست ایّوب دیگر جوابی نداشتند که به او بدهند، زیرا او خودش را بی‌گناه می‌دانست.
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
آنگاه شخصی به نام الیهو، پسر برکئیل بوزی، از خاندان رام، که در آنجا حاضر بود خشمگین شد، چون ایّوب خود را بی‌گناه می‌دانست و خدا را متّهم می‌کرد.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
او همچنین بر آن سه دوست ایّوب خشمگین بود؛ زیرا هرچند جواب درستی نداشتند تا ایّوب را قانع کنند که گناهکار است، او را محکوم می‌ساختند.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
الیهو تا آن لحظه صبر کرده و به ایّوب جوابی نداده بود، چون دیگران از او بزرگتر بودند.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
ولی وقتی دید که آنها ساکت مانده‌اند، خشمگین شد.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
پس الیهو رشتهٔ سخن را به دست گرفته گفت: چون من جوانتر از شما هستم، بنابراین ترسیدم که اظهار عقیده کنم.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
به خود گفتم که شما پیرترید و باید از روی تجربهٔ سالهای عمر خود با حکمت سخن بگویید.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
امّا این روح خدای قادر مطلق است که به انسان حکمت می‌بخشد،
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
سن و سال نیست که به ما حکمت می‌آموزد یا کمک می‌کند که بفهمیم چه چیزی درست است.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
پس حالا به من گوش بدهید، تا نظر خود را برای شما بیان کنم.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
من با صبر و دقّت به سخنان و دلایل شما گوش دادم، امّا هیچ‌کدام شما نتوانستید جواب قانع کننده‌ای به ایّوب بدهید و ثابت کنید که او گناهکار است.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
من با صبر و دقّت به سخنان و دلایل شما گوش دادم، امّا هیچ‌کدام شما نتوانستید جواب قانع کننده‌ای به ایّوب بدهید و ثابت کنید که او گناهکار است.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
نگویید که ما حکیم هستیم و تنها خدا می‌تواند گناهکار را به‌خاطر گناهش مقصّر بداند.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
ایّوب با شما صحبت می‌کرد نه با من. اگر با من صحبت می‌کرد، طور دیگری به او جواب می‌دادم.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
شما دیگر جرأت ندارید که جوابی بدهید یا حرفی بزنید.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
اکنون چون شما سکوت کرده‌اید، من نمی‌توانم خاموش بنشینم و چیزی نگویم.
Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
من می‌خواهم حرف خود را بزنم و عقیدهٔ خود را بیان کنم،
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
زیرا حرفهای زیادی برای گفتن دارم و دیگر نمی‌توانم صبر کنم.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
دل من مثل مَشکِ شراب پُر و نزدیک به ترکیدن است.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
تا حرف نزنم آرام نمی‌گیرم، پس باید حرف بزنم.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
من از کسی طرفداری نمی‌کنم و از روی چاپلوسی حرف نمی‌زنم،
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
زیرا اگر تملّق و چاپلوسی کنم، خالقم به حیات من خاتمه می‌دهد.
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.