Job 31

با چشمان خود پیمان بستم که به هیچ دختری با نظر شهوت نگاه نکنم.
Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
چون می‌دانم که خدای قادر مطلق چه بلایی بر سر چنین افرادی می‌آورد.
Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
او بر سر مردم شریر و بدکار از آسمان بلا و مصیبت نازل می‌کند.
Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
او هر کاری که می‌کنم و هر قدمی که برمی‌دارم، می‌بیند.
Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
من هرگز به راه غلط نرفته‌ام و کسی را فریب نداده‌ام.
Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
می‌خواهم خدا خودش مرا با ترازوی عدالت بسنجد تا بی‌گناهی من ثابت شود.
Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
اگر از راه راست منحرف شده باشم، یا دلم دنبال آنچه که چشمم خواسته است، رفته باشد و یا دستم به گناه آلوده شده باشد،
Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
آن وقت چیزی را که کاشته‌ام، دیگران بخورند و همهٔ محصولات من از ریشه کنده شوند.
Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
اگر دلم فریفتهٔ زن مرد دیگری شده باشد، یا در کمین زن همسایه باشم،
Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
پس زن من هم، کنیز مرد دیگری شود. دیگران با او همبستر شوند.
Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
زیرا این کار جنایت است و عامل آن سزاوار مجازات می‌باشد
Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
و مثل آتشِ سوزانِ دنیای مردگان می‌تواند همه‌چیز مرا از بین ببرد و محصول مرا ریشه‌کن سازد.
Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
اگر شکایت کنیز و غلام خود را علیه خود نشنیده و با آنها از روی انصاف رفتار نکرده باشم،
Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
چطور می‌توانم با خدا روبه‌رو شوم و وقتی‌که از من بازخواست کند، چه جوابی می‌توانم به او بدهم.
Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
زیرا همان خدایی که مرا آفریده، کنیز و غلام مرا هم خلق کرده است.
Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
از کمک به مردم مسکین خودداری نکرده‌ام، بیوه زنی را در حال بیچارگی ترک نکرده‌ام،
Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
نان خود را به تنهایی نخورده‌ام و آن را همیشه با یتیمان گرسنه قسمت کرده
A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
و در سراسر عمر خود برای آنها مثل پدری غمخوار بودم و از کودکی، راهنمای بیوه‌زنان بوده‌ام.
Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
اگر می‌دیدم که کسی لباس ندارد و از سرما در خطر است و یا شخص مسکینی برهنه به سر می‌برد،
Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
از پشم گوسفندانم لباس می‌دوختم و به او می‌دادم تا از سردی هوا در امان بوده، از صمیم دل برای من دعا کند و من برکت ببینم.
Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
اگر به‌خاطر اینکه در دادگاه نفوذ دارم، حق یتیمی را پایمال کرده باشم،
Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
بازوی من از شانه قطع شود و دستم بشکند.
Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
چون من از مجازات و عظمت خدا می‌ترسیدم هرگز جرأت نمی‌کردم که به چنین کاری دست بزنم.
Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
به طلا و نقره اعتماد و اتّکا نداشته‌ام
Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
و ثروت زیاد مایهٔ خوشی من نبوده است.
Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
به آفتاب تابان و مهتاب درخشان دل نبسته‌ام.
Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
آنها را نپرستیده و از دور نبوسیده‌ام.
Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
زیرا این کار هم گناه است و اگر آن کار را می‌کردم، مستوجب مجازات می‌بودم، چون با این کار، خدای متعال را منکر می‌شدم.
I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
هرگز از مصیبت دشمنان شاد نشده‌ام و از بلایی که بر سرشان آمده است، خوشحال نبوده‌ام.
Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
زبان خود را از گناه بازداشته و برای آنها دعای بد نکرده‌ام.
Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
آنهایی که برای من کار می‌کنند هرگز گرسنه نبوده‌اند.
Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
هیچ غریبه‌ای را نگذاشته‌ام که شب در کوچه بخوابد، بلکه درِ خانهٔ من، همیشه به روی مسافران باز بوده است.
Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
هیچ‌گاه مثل دیگران سعی نکرده‌ام که از ترسِ سرزنش مردم، گناهان خود را پنهان کنم و خاموش در خانه مانده و بیرون نروم.
Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
هیچ‌گاه مثل دیگران سعی نکرده‌ام که از ترسِ سرزنش مردم، گناهان خود را پنهان کنم و خاموش در خانه مانده و بیرون نروم.
A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
آیا کسی هست که به سخنان من گوش بدهد؟ من قسم می‌خورم که حقیقت را می‌گویم. بگذارید قادر مطلق جواب مرا بگوید، و اتّهاماتی را که علیه من وارد کرده‌اند، نشان بدهد.
Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
من آنها را به گردن می‌گیرم و تاج سر خود می‌سازم.
Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
همهٔ کارهایی را که کرده‌ام، برای او بیان می‌کنم و با سرفرازی در حضور او می‌ایستم.
Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
اگر زمینی را که در آن کشت می‌کنم از مالک اصلی‌اش بزور گرفته باشم،
Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
و از محصول آن بدون قیمت خورده و باعث قتل مالک آن شده باشم،
Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
در آن زمین به عوض گندم، خار و به جای جو، علف هرزه بروید. سخنان ایّوب پایان گرفت.
Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]