Psalms 91

Kiu loĝas sub la ŝirmo de la Plejaltulo, Tiu ripozas en la ombro de la Plejpotenculo.
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Mi diras al la Eternulo: Mia rifuĝejo kaj mia fortikaĵo Estas Dio, kiun mi fidas.
Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Ĉar Li savos vin de la reto de kaptisto, De la pereiga pesto.
Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Per Siaj plumoj Li ŝirmos vin, Kaj sub Liaj flugiloj vi rifuĝos; Lia fideleco estas ŝildo kaj kiraso.
Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Ne timu la teruron de nokto, Nek sagon, kiu flugas tage,
Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Nek peston, kiu iras en mallumo, Nek epidemion, kiu ekstermas tagmeze.
Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Ĉe via flanko falos milo, Kaj dek miloj ĉe via dekstra flanko; Sed vin ĝi ne tuŝos.
Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Vi nur rigardos per viaj okuloj, Kaj vi vidos la redonon al la malvirtuloj.
Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Ĉar Vi, ho Eternulo, estas mia defendo! La Plejaltulon vi elektis kiel vian rifuĝejon.
Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Ne trafos vin malbono, Kaj frapo ne atingos vian tendon.
Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Ĉar al Siaj anĝeloj Li ordonis pri vi, Ke ili vin gardu sur ĉiuj viaj vojoj.
Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Sur la manoj ili vin portos, Por ke vi ne falpuŝiĝu sur ŝtono per via piedo.
Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Sur leonon kaj aspidon vi paŝos, Vi piedpremos leonidon kaj drakon.
Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Ĉar li ekamis Min, tial Mi lin savos; Mi defendos lin, ĉar li konas Mian nomon.
Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Li vokos Min, kaj Mi lin aŭskultos; Mi estos kun li en mizero; Mi lin liberigos kaj honoratigos.
Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Mi satigos lin per longa vivo, Kaj aperigos al li Mian helpon.
Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.