Proverbs 2

Mia filo! se vi akceptos miajn parolojn Kaj konservos ĉe vi miajn ordonojn,
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Ke via orelo atente aŭskultos saĝon Kaj vian koron vi inklinigos al komprenado;
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
Se vi vokos la prudenton Kaj direktos vian voĉon al la saĝo:
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Se vi serĉos ĝin kiel arĝenton, Serĉegos kiel trezoron:
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Tiam vi komprenos la timon antaŭ la Eternulo, Kaj vi akiros konadon pri Dio.
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Ĉar la Eternulo donas saĝon; El Lia buŝo venas scio kaj kompreno.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Li havas helpon por la virtuloj; Li estas ŝildo por tiuj, kiuj vivas pie.
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Li gardas la iradon de la justo, Kaj zorgas pri la vojo de Siaj piuloj.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Tiam vi komprenos veremon kaj juston Kaj pion kaj ĉiun bonan vojon.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Ĉar saĝo venos en vian koron, Kaj scio estos agrabla por via animo.
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Bona konscio vin gvidos, Prudento vin gardos,
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Por savi vin de la vojo de malbono, De homo, parolanta kontraŭveraĵon,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
De tiuj, kiuj forlasas la ĝustan vojon, Por iri la vojojn de mallumo,
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
Kiuj ĝojas, kiam ili faras malbonon, Trovas plezuron en la malordo de la malboneco,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Kies vojoj estas malrektaj Kaj kies irado deflankiĝis;
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Por savi vin de fremda virino, De edzino ne via, kies paroloj estas glataj,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Kiu forlasas la amikon de sia juneco, Kaj forgesas la ligon de sia Dio;
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Ĉar ŝia domo kondukas al morto, Kaj ŝiaj paŝoj al la inferuloj;
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Ĉiuj, kiuj eniras al ŝi, ne revenas, Kaj ne reatingas la vojon de la vivo;
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Ke vi iru la vojon de bonuloj, Kaj sekvu la paŝosignojn de piuloj.
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Ĉar la piuloj loĝos sur la tero, Kaj la senpekuloj restos sur ĝi;
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Sed la malpiuloj estos ekstermitaj de sur la tero, Kaj la maliculoj estos malaperigitaj de tie.
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.