Job 34

Elihu parolis plue, kaj diris:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Aŭskultu, saĝuloj, miajn vortojn; Kaj vi, kompetentuloj, atentu min.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Ĉar la orelo esploras la parolon, Kiel la palato gustumas la manĝaĵon.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Decidon ni elektu al ni; Ni esploru inter ni, kio estas bona.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Ĉar Ijob diris: Mi estas prava, Sed Dio forigis mian rajton;
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
En mia juĝa afero mi estas refutata; Turmentas min mia sago, kvankam mi estas senkulpa.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Kiu homo estas simila al Ijob, Kiu trinkas mokojn kiel akvon?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Kaj li estas preta aliĝi al malbonaguloj Kaj iri kun malpiuloj;
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Ĉar li diras: Homo ne havas utilon, Se li serĉas favoron de Dio.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Tial aŭskultu min, ho saĝaj homoj: Dio estas malproksima de malbonagoj, Kaj la Plejpotenculo estas malproksima de maljusteco;
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Sed Li repagas al homo laŭ liaj agoj, Kaj laŭ la vojo de ĉiu Li renkontas lin.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Vere, Dio ne malbonagas, Kaj la Plejpotenculo ne kurbigas la veron.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Kiu komisiis al Li la teron? Kaj kiu starigis Lin super la tuta mondo?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Se Li pensus nur pri Si, Se Li prenus al Si Sian spiriton kaj spiron,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Tiam pereus absolute ĉiu karno, Kaj homo refariĝus polvo.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Se vi havas prudenton, aŭskultu ĉi tion; Atentu la voĉon de miaj paroloj.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Ĉu povas regi malamanto de justeco? Ĉu vi povas akuzi la Plejjustulon?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Ĉu oni povas diris al reĝo: Sentaŭgulo; Aŭ al altranguloj: Malpiulo?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Sed Li ne atentas la vizaĝon de princoj, Kaj ne preferas riĉulon antaŭ malriĉulo; Ĉar ĉiuj estas faritaĵo de Liaj manoj.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Momente ili mortas, noktomeze ili tumultiĝas kaj malaperas; Ne de homa mano estas forigataj la potenculoj.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Ĉar Liaj okuloj estas super la vojoj de homo, Kaj ĉiujn liajn paŝojn Li vidas.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Ne ekzistas mallumo nek ombrego, Kie povus sin kaŝi malbonaguloj.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Li ne bezonas multe klopodi kun homo, Ke li iru al Dio por juĝo.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Li pereigas la fortulojn sennombre Kaj starigas sur ilia loko aliajn;
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Ĉar Li scias iliajn farojn; Li renversas ilin en la nokto, kaj ili frakasiĝas.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Kiel malpiulojn Li frapas ilin sur loko, kie ĉiuj vidas;
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Pro tio, ke ili forturniĝis de Li Kaj ne penis kompreni ĉiujn Liajn vojojn,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Sed venigis al Li la kriadon de malriĉulo, Kaj Li aŭdis la kriadon de mizeruloj.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Se Li kvietigas, tiam kiu povas ribeligi? Se Li kaŝas Sian vizaĝon, tiam kiu povas Lin vidi? Tiel estas egale kun nacio kaj kun aparta homo,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Por ke ne regu homo hipokrita, El la pekigantoj de popolo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Al Dio oni devas diri: Mi fieriĝis, mi ne plu faros malbonon;
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Kion mi ne vidas, pri tio instruu min; Se mi faris maljustaĵon, mi ne plu faros.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Ĉu konforme al via opinio Li devas repagi? Al vi ja ne plaĉis. Vi elektu, ne mi; Kaj kion vi scias, tion diru.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Saĝaj homoj diros al mi, Kaj prudenta homo, kiu min aŭskultas:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Ijob parolas malsaĝe, Kaj liaj vortoj estas malprudentaj.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Ho, se Ijob estus elprovita ĝis la fino, Pro tio, ke li aliĝas al homoj pekaj;
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Ĉar al sia peko li aldonas blasfemon; Inter ni li mokas, kaj multe parolas kontraŭ Dio.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.