Psalms 77

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

recordans Dei conturbabar loquebar in memet ipso et deficiebat spiritus meus semper

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

prohibebam suspectum oculorum meorum stupebam et non loquebar

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

recogitabam dies antiquos annos pristinos

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

recordabar psalmorum meorum in nocte cum corde meo loquebar et scobebam spiritum meum

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

ergone in aeternum proiciet Dominus et non repropitiabitur ultra

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

ergone conplebit usque in finem misericordiam suam consummabit verbum de generatione et generatione

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

numquid oblitus est misereri Deus aut conplebit in furore misericordias suas semper

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

et dixi inbecillitas mea est haec commutatio dexterae Excelsi

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

recordabor cogitationum Domini reminiscens antiqua mirabilia tua

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

et meditabor in omni opere tuo et adinventiones tuas loquar

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Deus in sanctuario via tua quis deus magnus ut Deus

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

tu es Deus faciens mirabilia ostendens in populis potentiam tuam

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

redemisti in brachio populum tuum filios Iacob et Ioseph semper

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

videntes te aquae Deus videntes te aquae parturierunt et commotae sunt abyssi

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

excusserunt aquas nubila vocem dederunt nubes et sagittae tuae discurrebant

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

vox tonitrui tui in rota apparuerunt fulgora tua orbi concussa est et commota est terra

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

in mari via tua et semitae tuae in aquis multis et vestigia tua non sunt agnita

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

deduxisti quasi gregem populum tuum in manu Mosi et Aaron

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

eruditionis Asaph ausculta populus meus legem meam inclinate aurem vestram ad verba oris mei

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

aperiam in parabula os meum loquar enigmata antiqua