Psalms 10

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

quare Domine stas a longe dispicis in temporibus angustiae

Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

in superbia impii ardet pauper capiantur in sceleribus quae cogitaverunt

Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

quia laudavit impius desiderium animae suae et avarus adplaudens sibi

Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

blasphemavit Dominum impius secundum altitudinem furoris sui non requiret

Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

nec est Deus in omnibus cogitationibus eius parturiunt viae eius in omni tempore longe sunt iudicia tua a facie eius omnes inimicos suos dispicit

Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.

loquitur in corde suo non movebor in generatione et generatione ero sine malo

Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

maledictione os eius plenum est et dolis et avaritia sub lingua eius dolor et iniquitas

Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

sedet insidians iuxta vestibula in absconditis ut interficiat innocentem

Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

oculi eius robustos tuos circumspiciunt insidiatur in abscondito quasi leo in cubili insidiatur ut rapiat pauperem rapiet pauperem cum adtraxerit eum ad rete suum

Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

et confractum subiciet et inruet viribus suis valenter

Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

dixit in corde suo oblitus est Deus abscondit faciem suam non respiciet in perpetuum

Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

surge Domine Deus leva manum tuam noli oblivisci pauperum

Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

quare blasphemat impius Deum dicens in corde suo quod non requirat

Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

vides quia tu laborem et furorem respicis ut detur in manu tua tibi relinquuntur fortes tui pupillo tu es factus adiutor

Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

contere brachium impii et maligni quaeres impietatem eius et non invenies

Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

Dominus rex saeculi et aeternitatis perierunt gentes de terra eius

Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

desiderium pauperum audit Dominus praeparasti ut cor eorum audiat auris tua

Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.

ut iudices pupillum et oppressum et nequaquam ultra superbiat homo de terra