Proverbs 7

Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
fili mi custodi sermones meos et praecepta mea reconde tibi
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
serva mandata mea et vives et legem meam quasi pupillam oculi tui
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
liga eam in digitis tuis scribe illam in tabulis cordis tui
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
dic sapientiae soror mea es et prudentiam voca amicam tuam
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
ut custodiat te a muliere extranea et ab aliena quae verba sua dulcia facit
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
de fenestra enim domus meae per cancellos prospexi
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
et video parvulos considero vecordem iuvenem
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
qui transit in platea iuxta angulum et propter viam domus illius graditur
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
in obscuro advesperascente die in noctis tenebris et caligine
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
et ecce mulier occurrit illi ornatu meretricio praeparata ad capiendas animas garrula et vaga
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
quietis inpatiens nec valens in domo consistere pedibus suis
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
nunc foris nunc in plateis nunc iuxta angulos insidians
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
adprehensumque deosculatur iuvenem et procaci vultu blanditur dicens
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
victimas pro salute debui hodie reddidi vota mea
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
idcirco egressa sum in occursum tuum desiderans te videre et repperi
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
intexui funibus lectum meum stravi tapetibus pictis ex Aegypto
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
aspersi cubile meum murra et aloe et cinnamomo
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
veni inebriemur uberibus donec inlucescat dies et fruamur cupitis amplexibus
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
non est enim vir in domo sua abiit via longissima
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
sacculum pecuniae secum tulit in die plenae lunae reversurus est domum suam
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
inretivit eum multis sermonibus et blanditiis labiorum protraxit illum
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
statim eam sequitur quasi bos ductus ad victimam et quasi agnus lasciviens et ignorans quod ad vincula stultus trahatur
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
donec transfigat sagitta iecur eius velut si avis festinet ad laqueum et nescit quia de periculo animae illius agitur
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
nunc ergo fili audi me et adtende verba oris mei
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
ne abstrahatur in viis illius mens tua neque decipiaris semitis eius
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
multos enim vulneratos deiecit et fortissimi quique interfecti sunt ab ea
Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.
viae inferi domus eius penetrantes interiora mortis