Proverbs 5

Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

fili mi adtende sapientiam meam et prudentiae meae inclina aurem tuam

Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

ut custodias cogitationes et disciplinam labia tua conservent

Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

favus enim stillans labia meretricis et nitidius oleo guttur eius

Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

novissima autem illius amara quasi absinthium et acuta quasi gladius biceps

Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

pedes eius descendunt in mortem et ad inferos gressus illius penetrant

Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

per semitam vitae non ambulat vagi sunt gressus eius et investigabiles

Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

nunc ergo fili audi me et ne recedas a verbis oris mei

Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

longe fac ab ea viam tuam et ne adpropinques foribus domus eius

Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

ne des alienis honorem tuum et annos tuos crudeli

Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

ne forte impleantur extranei viribus tuis et labores tui sint in domo aliena

I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

et gemas in novissimis quando consumpseris carnes et corpus tuum et dicas

A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

cur detestatus sum disciplinam et increpationibus non adquievit cor meum

A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

nec audivi vocem docentium me et magistris non inclinavi aurem meam

O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

paene fui in omni malo in medio ecclesiae et synagogae

Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

bibe aquam de cisterna tua et fluenta putei tui

Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

deriventur fontes tui foras et in plateis aquas tuas divide

Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

habeto eas solus nec sint alieni participes tui

Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

sit vena tua benedicta et laetare cum muliere adulescentiae tuae

Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

cerva carissima et gratissimus hinulus ubera eius inebrient te omni tempore in amore illius delectare iugiter

Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

quare seduceris fili mi ab aliena et foveris sinu alterius

Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

respicit Dominus vias hominis et omnes gressus illius considerat

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

iniquitates suae capiunt impium et funibus peccatorum suorum constringitur

Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

ipse morietur quia non habuit disciplinam et multitudine stultitiae suae decipietur