Job 39

Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

numquid nosti tempus partus hibicum in petris vel parturientes cervas observasti

Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

dinumerasti menses conceptus earum et scisti tempus partus earum

Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

incurvantur ad fetum et pariunt et rugitus emittunt

Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

separantur filii earum pergunt ad pastum egrediuntur et non revertuntur ad eas

Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

quis dimisit onagrum liberum et vincula eius quis solvit

Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

cui dedi in solitudine domum et tabernacula eius in terra salsuginis

Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

contemnit multitudinem civitatis clamorem exactoris non audit

To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

circumspicit montes pascuae suae et virentia quaeque perquirit

Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

numquid volet rinoceros servire tibi aut morabitur ad praesepe tuum

Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

numquid alligabis rinocerota ad arandum loro tuo aut confringet glebas vallium post te

Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

numquid fiduciam habebis in magna fortitudine eius et derelinques ei labores tuos

Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

numquid credes ei quoniam reddat sementem tibi et aream tuam congreget

Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

pinna strutionum similis est pinnis herodii et accipitris

A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

quando derelinquit in terra ova sua tu forsitan in pulvere calefacis ea

Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

obliviscitur quod pes conculcet ea aut bestiae agri conterant

Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

duratur ad filios suos quasi non sint sui frustra laboravit nullo timore cogente

Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

privavit enim eam Deus sapientia nec dedit illi intellegentiam

Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

cum tempus fuerit in altum alas erigit deridet equitem et ascensorem eius

Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

numquid praebebis equo fortitudinem aut circumdabis collo eius hinnitum

Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

numquid suscitabis eum quasi lucustas gloria narium eius terror

Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

terram ungula fodit exultat audacter in occursum pergit armatis

Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

contemnit pavorem nec cedit gladio

Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

super ipsum sonabit faretra vibrabit hasta et clypeus

S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

fervens et fremens sorbet terram nec reputat tubae sonare clangorem

Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

ubi audierit bucinam dicet va procul odoratur bellum exhortationem ducum et ululatum exercitus

Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

numquid per sapientiam tuam plumescit accipiter expandens alas suas ad austrum

Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

aut ad praeceptum tuum elevabitur aquila et in arduis ponet nidum suum

Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

in petris manet et in praeruptis silicibus commoratur atque inaccessis rupibus

Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

inde contemplatur escam et de longe oculi eius prospiciunt

Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]

pulli eius lambent sanguinem et ubicumque cadaver fuerit statim adest