Job 3

Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
post haec aperuit Iob os suum et maledixit diei suo
Nebo mluvě Job, řekl:
et locutus est
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
pereat dies in qua natus sum et nox in qua dictum est conceptus est homo
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
dies ille vertatur in tenebras non requirat eum Deus desuper et non inlustret lumine
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
obscurent eum tenebrae et umbra mortis occupet eum caligo et involvatur amaritudine
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
noctem illam tenebrosus turbo possideat non conputetur in diebus anni nec numeretur in mensibus
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
sit nox illa solitaria nec laude digna
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
maledicant ei qui maledicunt diei qui parati sunt suscitare Leviathan
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
obtenebrentur stellae caligine eius expectet lucem et non videat nec ortum surgentis aurorae
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
quia non conclusit ostia ventris qui portavit me nec abstulit mala ab oculis meis
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
quare non in vulva mortuus sum egressus ex utero non statim perii
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
quare exceptus genibus cur lactatus uberibus
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
nunc enim dormiens silerem et somno meo requiescerem
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
cum regibus et consulibus terrae qui aedificant sibi solitudines
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
aut cum principibus qui possident aurum et replent domos suas argento
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
aut sicut abortivum absconditum non subsisterem vel qui concepti non viderunt lucem
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
ibi impii cessaverunt a tumultu et ibi requieverunt fessi robore
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
et quondam vincti pariter sine molestia non audierunt vocem exactoris
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
parvus et magnus ibi sunt et servus liber a domino suo
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
quare data est misero lux et vita his qui in amaritudine animae sunt
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
qui expectant mortem et non venit quasi effodientes thesaurum
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
gaudentque vehementer cum invenerint sepulchrum
Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
viro cuius abscondita est via et circumdedit eum Deus tenebris
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
antequam comedam suspiro et quasi inundantes aquae sic rugitus meus
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
quia timor quem timebam evenit mihi et quod verebar accidit
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
nonne dissimulavi nonne silui nonne quievi et venit super me indignatio