Job 28

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

habet argentum venarum suarum principia et auro locus est in quo conflatur

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

ferrum de terra tollitur et lapis solutus calore in aes vertitur

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

tempus posuit tenebris et universorum finem ipse considerat lapidem quoque caliginis et umbram mortis

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

dividit torrens a populo peregrinante eos quos oblitus est pes egentis hominum et invios

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

terra de qua oriebatur panis in loco suo igne subversa est

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

locus sapphyri lapides eius et glebae illius aurum

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

semitam ignoravit avis nec intuitus est oculus vulturis

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

non calcaverunt eam filii institorum nec pertransivit per eam leaena

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

ad silicem extendit manum suam subvertit a radicibus montes

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

in petris rivos excidit et omne pretiosum vidit oculus eius

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

profunda quoque fluviorum scrutatus est et abscondita produxit in lucem

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

sapientia vero ubi invenitur et quis est locus intellegentiae

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

nescit homo pretium eius nec invenitur in terra suaviter viventium

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

abyssus dicit non est in me et mare loquitur non est mecum

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

non dabitur aurum obrizum pro ea nec adpendetur argentum in commutatione eius

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

non conferetur tinctis Indiae coloribus nec lapidi sardonico pretiosissimo vel sapphyro

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

non adaequabitur ei aurum vel vitrum nec commutabuntur pro ea vasa auri

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

excelsa et eminentia non memorabuntur conparatione eius trahitur autem sapientia de occultis

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

non adaequabitur ei topazium de Aethiopia nec tincturae mundissimae conponetur

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

unde ergo sapientia veniet et quis est locus intellegentiae

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

abscondita est ab oculis omnium viventium volucres quoque caeli latet

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

perditio et mors dixerunt auribus nostris audivimus famam eius

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

Deus intellegit viam eius et ipse novit locum illius

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

ipse enim fines mundi intuetur et omnia quae sub caelo sunt respicit

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

qui fecit ventis pondus et aquas adpendit mensura

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

quando ponebat pluviis legem et viam procellis sonantibus

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

tunc vidit illam et enarravit et praeparavit et investigavit

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

et dixit homini ecce timor Domini ipsa est sapientia et recedere a malo intellegentia