Job 16

A odpovídaje Job, řekl:

respondens autem Iob dixit

Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

audivi frequenter talia consolatores onerosi omnes vos estis

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

numquid habebunt finem verba ventosa aut aliquid tibi molestum est si loquaris

Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

poteram et ego similia vestri loqui atque utinam esset anima vestra pro anima mea

Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

consolarer et ego vos sermonibus et moverem caput meum super vos roborarem vos ore meo et moverem labia quasi parcens vobis

Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

sed quid agam si locutus fuero non quiescet dolor meus et si tacuero non recedet a me

Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

nunc autem oppressit me dolor meus et in nihili redacti sunt omnes artus mei

A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

rugae meae testimonium dicunt contra me et suscitatur falsiloquus adversus faciem meam contradicens mihi

Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

collegit furorem suum in me et comminans mihi infremuit contra me dentibus suis hostis meus terribilibus oculis me intuitus est

Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

aperuerunt super me ora sua exprobrantes percusserunt maxillam meam satiati sunt poenis meis

Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

conclusit me Deus apud iniquum et manibus impiorum me tradidit

Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

ego ille quondam opulentus repente contritus sum tenuit cervicem meam confregit me et posuit sibi quasi in signum

Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

circumdedit me lanceis suis convulneravit lumbos meos non pepercit et effudit in terra viscera mea

Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

concidit me vulnere super vulnus inruit in me quasi gigans

Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

saccum consui super cutem meam et operui cinere cornu meum

Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

facies mea intumuit a fletu et palpebrae meae caligaverunt

Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

haec passus sum absque iniquitate manus meae cum haberem mundas ad Deum preces

Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

terra ne operias sanguinem meum neque inveniat locum in te latendi clamor meus

Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

ecce enim in caelo testis meus et conscius meus in excelsis

Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

verbosi mei amici mei ad Deum stillat oculus meus

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

atque utinam sic iudicaretur vir cum Deo quomodo iudicatur filius hominis cum collega suo

Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

ecce enim breves anni transeunt et semitam per quam non revertar ambulo