James 3

Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
nolite plures magistri fieri fratres mei scientes quoniam maius iudicium sumitis
V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.
in multis enim offendimus omnes si quis in verbo non offendit hic perfectus est vir potens etiam freno circumducere totum corpus
An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
si autem equorum frenos in ora mittimus ad consentiendum nobis et omne corpus illorum circumferimus
An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
ecce et naves cum magnae sint et a ventis validis minentur circumferuntur a modico gubernaculo ubi impetus dirigentis voluerit
Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
ita et lingua modicum quidem membrum est et magna exultat ecce quantus ignis quam magnam silvam incendit
A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.
et lingua ignis est universitas iniquitatis lingua constituitur in membris nostris quae maculat totum corpus et inflammat rotam nativitatis nostrae inflammata a gehenna
Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;
omnis enim natura bestiarum et volucrum et serpentium etiam ceterorum domantur et domita sunt a natura humana
Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
linguam autem nullus hominum domare potest inquietum malum plena veneno mortifero
Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
in ipsa benedicimus Dominum et Patrem et in ipsa maledicimus homines qui ad similitudinem Dei facti sunt
Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
ex ipso ore procedit benedictio et maledictio non oportet fratres mei haec ita fieri
Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu?
numquid fons de eodem foramine emanat dulcem et amaram aquam
Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže.
numquid potest fratres mei ficus olivas facere aut vitis ficus sic neque salsa dulcem potest facere aquam
Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
quis sapiens et disciplinatus inter vos ostendat ex bona conversatione operationem suam in mansuetudine sapientiae
Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě.
quod si zelum amarum habetis et contentiones in cordibus vestris nolite gloriari et mendaces esse adversus veritatem
Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.
non est ista sapientia desursum descendens sed terrena animalis diabolica
Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé.
ubi enim zelus et contentio ibi inconstantia et omne opus pravum
Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
quae autem desursum est sapientia primum quidem pudica est deinde pacifica modesta suadibilis plena misericordia et fructibus bonis non iudicans sine simulatione
Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
fructus autem iustitiae in pace seminatur facientibus pacem