Psalms 44

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
Для дириґетна хору. Синів Кореєвих. Псалом навчальний.
Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Боже, своїми ушима ми чули, наші батьки нам оповідали: велике Ти діло вчинив за їхніх днів, за днів стародавніх:
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Ти вигнав поганів Своєю рукою, а їх осадив, понищив народи, а їх Ти поширив!
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Не мечем бо своїм вони землю посіли, і їхнє рамено їм не помогло, а правиця Твоя та рамено Твоє, та Світло обличчя Твого, бо Ти їх уподобав!
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Ти Сам Цар мій, о Боже, звели ж про спасіння для Якова:
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Тобою поб'ємо своїх ворогів, ім'ям Твоїм будемо топтати повсталих на нас,
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
бо я буду надіятися не на лука свого, і мій меч не поможе мені,
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
але Ти нас спасеш від противників наших, і наших ненависників засоромиш!
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
Ми хвалимось Богом щодня, і повіки ім'я Твоє славимо, Села,
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
та однак Ти покинув і нас засоромив, і вже не виходиш із нашими військами:
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Ти вчинив, що від ворога ми обернулись назад, а наші ненависники грабували собі наш маєток...
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Ти віддав нас на поїд, немов тих овечок, і нас розпорошив посеред народів,
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Ти за безцін продав Свій народ, і ціни йому не побільшив!
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ти нас нашим сусідам віддав на зневагу, на наругу та посміх для наших околиць,
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Ти нас учинив за прислів'я поганам, і головою хитають народи на нас...
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Передо мною щоденно безчестя моє, і сором вкриває обличчя моє,
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
через голос того, хто лає мене й проклинає, через ворога й месника...
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Прийшло було все це на нас, та ми не забули про Тебе, й заповіту Твого не порушили,
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
не вступилось назад наше серце, і не відхилився наш крок від Твоєї дороги!
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Хоч у місце шакалів Ти випхнув був нас, і прикрив був нас смертною тінню,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
чи й тоді ми забули ім'я Бога нашого, і руки свої простягнули до Бога чужого?
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Таж про те Бог довідається, бо Він знає таємності серця,
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
що нас побивають за Тебе щоденно, пораховано нас, як овечок жертовних...
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Прокинься ж, для чого Ти, Господи, спиш? Пробудися, не кидай назавжди!
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Для чого обличчя Своє Ти ховаєш, забуваєш про нашу недолю та нашу тісноту?
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]
Бо душа наша знижилася аж до пороху, а живіт наш приліг до землі... Устань же, о Помоче наша, і викупи нас через милість Свою!