Psalms 139

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Для дириґетна хору. Псалом Давидів. Господи, випробував Ти мене та й пізнав,
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Ти знаєш сидіння моє та вставання моє, думку мою розумієш здалека.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Дорогу мою та лежання моє виміряєш, і Ти всі путі мої знаєш,
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
бо ще слова нема на моїм язиці, а вже, Господи, знаєш те все!
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Оточив Ти мене ззаду й спереду, і руку Свою надо мною поклав.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Дивне знання над моє розуміння, високе воно, я його не подолаю!
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Куди я від Духа Твого піду, і куди я втечу від Твого лиця?
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
Якщо я на небо зійду, то Ти там, або постелюся в шеолі ось Ти!
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Понесуся на крилах зірниці, спочину я на кінці моря,
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
то рука Твоя й там попровадить мене, і мене буде тримати правиця Твоя!
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Коли б я сказав: Тільки темрява вкриє мене, і ніч світло для мене,
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
то мене не закриє від Тебе і темрява, і ніч буде світити, як день, і темнота як світло!
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Бо Ти вчинив нирки мої, Ти виткав мене в утробі матері моєї,
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Прославляю Тебе, що я дивно утворений! Дивні діла Твої, і душа моя відає вельми про це!
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
і кості мої не сховались від Тебе, бо я вчинений був в укритті, я витканий був у глибинах землі!
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Мого зародка бачили очі Твої, і до книги Твоєї записані всі мої члени та дні, що в них були вчинені, коли жодного з них не було...
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Які дорогі мені стали думки Твої, Боже, як побільшилося їх число,
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
перелічую їх, численніші вони від піску! Як пробуджуюся, то я ще з Тобою.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Якби, Боже, вразив Ти безбожника, а ви, кровожерці, відступітесь від мене!
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Вони називають підступно Тебе, Твої вороги на марноту пускаються!
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Отож, ненавиджу Твоїх ненависників, Господи, і Твоїх заколотників бриджусь:
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
повною ненавистю я ненавиджу їх, вони стали мені ворогами!...
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Випробуй, Боже, мене, і пізнай моє серце, досліди Ти мене, і пізнай мої задуми,
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
і побач, чи не йду я дорогою злою, і на вічну дорогу мене попровадь!