Psalms 102

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
Молитва вбогого, коли він слабне та перед Господнім лицем виливає мову свою.
Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Господи, вислухай молитву мою, і благання моє нехай дійде до Тебе!
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Не ховай від мене обличчя Свого, в день недолі моєї схили Своє ухо до мене, в день благання озвися небавом до мене!
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Бо минають, як дим, мої дні, а кості мої немов висохли в огнищі...
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Як трава та побите та висохло серце моє, так що я забував їсти хліб свій...
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Від зойку стогнання мого прилипли до тіла мого мої кості...
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Уподобився я пеликанові пустині, я став, як той пугач руїн!
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Я безсонний, і став, немов пташка самотня на дасі...
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Увесь день ображають мене вороги мої, ті, хто з мене кепкує, заприсяглись проти мене!
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
і попіл я їм, немов хліб, а напої свої із плачем перемішую,
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
через гнів Твій та лютість Твою, бо підняв був мене Ти та й кинув мене...
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Мої дні як похилена тінь, а я сохну, немов та трава!
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
А Ти, Господи, будеш повік пробувати, а пам'ять Твоя з роду в рід.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Ти встанеш та змилуєшся над Сіоном, бо час учинити йому милосердя, бо прийшов речінець,
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
бо раби Твої покохали й каміння його, і порох його полюбили!
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
і будуть боятись народи Господнього Ймення, а всі земні царі слави Твоєї.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Бо Господь побудує Сіона, появиться в славі Своїй.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
До молитви забутих звернеться Він, і молитви їхньої не осоромить.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Запишеться це поколінню майбутньому, і народ, який створений буде, хвалитиме Господа,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
бо споглянув Він із високости святої Своєї, Господь зорив на землю з небес,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
щоб почути зідхання ув'язненого, щоб на смерть прирокованих визволити,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
щоб розповідати про Ймення Господнє в Сіоні, а в Єрусалимі про славу Його,
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
коли разом зберуться народи й держави служити Господеві.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Мою силу в дорозі Він виснажив, дні мої скоротив...
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Я кажу: Боже мій, не бери Ти мене в половині днів моїх! Твої роки на вічні віки.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Колись землю Ти був заклав, а небо то чин Твоїх рук,
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
позникають вони, а Ти будеш стояти... і всі вони, як одежа, загинуть, Ти їх зміниш, немов те вбрання, і минуться вони...
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]
Ти ж Той Самий, а роки Твої не закінчаться! Сини Твоїх рабів будуть жити, а їхнє насіння стоятиме міцно перед обличчям Твоїм!