Psalms 10

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Для чого стоїш Ти, о Господи, здалека, в час недолі ховаєшся?
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Безбожний в своїм гордуванні женеться за вбогим, хай схоплені будуть у підступах, які замишляли вони!
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
Бо жаданням своєї душі нечестивий пишається, а ласун проклинає, зневажає він Господа.
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
У гордощах каже безбожний, що Він не слідкує, бо Бога нема, оце всі його помисли!...
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Сильні дороги його повсякчасно, від нього суди Твої високо, тим то віддмухує він ворогів своїх...
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
Сказав він у серці своєму: Я не захитаюсь, бо лиха навіки не буде мені...
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Уста його повні прокляття й обмани та зради, під його язиком злочинство й переступ.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
Причаївшись, сидить на подвір'ях, мордує невинного, його очі слідкують за вбогим...
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
В укритті він чатує, як лев той у зарості, чатує схопити убогого, хапає убогого й тягне його в свою сітку...
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Припадає, знижається він, і попадають убогі в його міцні кігті...
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
Безбожний говорить у серці своїм: Бог забув, заховав Він обличчя Своє, не побачить ніколи.
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Устань же, о Господи Боже, руку Свою підійми, не забудь про убогих!
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Чому нечестивий ображує Бога і говорить у серці своїм, що Ти не слідкуєш?
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Але Ти все бачиш, бо спостерігаєш злочинство та утиск, щоб віддати Своєю рукою! На Тебе слабий опирається, Ти сироті помічник.
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Зламай же рамено безбожному, і злого скарай за неправду його, аж більше не знайдеш його!
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Господь Цар на вічні віки, із землі Його згинуть погани!
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Бажання понижених чуєш Ти, Господи, серця їх зміцняєш, їх вислуховує ухо Твоє,
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
щоб дати суд сироті та пригніченому, щоб більш не страшив чоловік із землі!