Proverbs 2

Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Сину мій, якщо приймеш слова мої ти, а накази мої при собі заховаєш,
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
щоб слухало мудрости вухо твоє, своє серце прихилиш до розуму,
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
якщо до розсудку ти кликати будеш, до розуму кликатимеш своїм голосом,
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
якщо будеш шукати його, немов срібла, і будеш його ти пошукувати, як тих схованих скарбів,
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
тоді зрозумієш страх Господній, і знайдеш ти Богопізнання,
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
бо Господь дає мудрість, з Його уст знання й розум!
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Він спасіння ховає для щирих, мов щит той для тих, хто в невинності ходить,
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
щоб справедливих стежок стерегти, і береже Він дорогу Своїх богобійних!
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Тоді ти збагнеш справедливість та право, і простоту, всіляку дорогу добра,
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
бо мудрість увійде до серця твого, і буде приємне знання для твоєї душі!
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
розважність тоді тебе пильнуватиме, розум тебе стерегтиме,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
щоб тебе врятувати від злої дороги, від людини, що каже лукаве,
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
від тих, хто стежки простоти покидає, щоб ходити дорогами темряви,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
що тішаться, роблячи зло, що радіють крутійствами злого,
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
що стежки їхні круті, і відходять своїми путями,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
щоб тебе врятувати від блудниці, від чужинки, що мовить м'якенькі слова,
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
що покинула друга юнацтва свого, а про заповіт свого Бога забула,
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
вона бо із домом своїм западеться у смерть, а стежки її до померлих,
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
ніхто, хто входить до неї, не вернеться, і стежки життя не досягне,
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
щоб ходив ти дорогою добрих, і стежки справедливих беріг!
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Бо замешкають праведні землю, і невинні зостануться в ній,
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
а безбожні з землі будуть вигублені, і повириваються з неї невірні!