Proverbs 14

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Мудра жінка будує свій дім, а безумна своєю рукою руйнує його.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Хто ходить в простоті своїй, боїться той Господа, а в кого дороги криві, той погорджує Ним.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
На устах безумця галузка пихи, а губи премудрих їх стережуть.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Де немає биків, там ясла порожні, а щедрість врожаю у силі вола.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Свідок правдивий не лже, а свідок брехливий говорить неправду.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Насмішник шукає премудрости, та надаремно, пізнання легке для розумного.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Ходи здалека від людини безумної, і від того, в кого мудрих уст ти не бачив.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Мудрість розумного то розуміння дороги своєї, а глупота дурних то омана.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Нерозумні сміються з гріха, а між праведними уподобання.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Серце знає гіркоту своєї душі, і в радість його не втручається інший.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Буде вигублений дім безбожних, а намет безневинних розквітне.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Буває, дорога людині здається простою, та кінець її стежка до смерти.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Також іноді і від сміху болить серце, і закінчення радости смуток.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Хто підступного серця, насититься той із доріг своїх, а добра людина із чинів своїх.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Вірить безглуздий в кожнісіньке слово, а мудрий зважає на кроки свої.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Мудрий боїться й від злого вступає, нерозумний же гнівається та сміливий.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Скорий на гнів учиняє глупоту, а людина лукава зненавиджена.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Нерозумні глупоту вспадковують, а мудрі знанням коронуються.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Поклоняться злі перед добрими, а безбожники при брамах праведного.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Убогий зненавиджений навіть ближнім своїм, а в багатого друзі численні.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Хто погорджує ближнім своїм, той грішить, а ласкавий до вбогих блаженний.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Чи ж не блудять, хто оре лихе? А милість та правда для тих, хто оре добро.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Кожна праця приносить достаток, але праця уст в недостаток веде.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Корона премудрих їхня мудрість, а вінець нерозумних глупота.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Свідок правдивий визволює душі, а свідок обманливий брехні торочить.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
У Господньому страхові сильна надія, і Він пристановище дітям Своїм.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Страх Господній криниця життя, щоб віддалятися від пасток смерти.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
У численності люду величність царя, а в браку народу погибіль володаря.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
Терпеливий у гніві багаторозумний, а гнівливий вчиняє глупоту.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Лагідне серце життя то для тіла, а заздрість гнилизна костей.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Хто тисне нужденного, той ображає свого Творця, а хто милостивий до вбогого, той поважає Його.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Безбожний у зло своє падає, а праведний повний надії й при смерті своїй.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Мудрість має спочинок у серці розумного, а що в нутрі безумних, те виявиться.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Праведність люд підіймає, а беззаконня то сором народів.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ласка царева рабові розумному, гнів же його проти того, хто соромить його.