Hebrews 5

Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,
Кожен бо первосвященик, що з-між людей вибирається, настановляється для людей на служіння Богові, щоб приносити дари та жертви за гріхи,
Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
і щоб міг співчувати недосвідченим та заблудженим, бо й сам він перейнятий слабістю.
A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.
І тому він повинен як за людей, так само й за себе самого приносити жертви за гріхи.
A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
А чести цієї ніхто не бере сам собою, а покликаний Богом, як і Аарон.
Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
Так і Христос, не Сам Він прославив Себе, щоб Первосвящеником стати, а Той, що до Нього сказав: Ти Мій Син, Я сьогодні Тебе породив.
Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
Як і на іншому місці говорить: Ти Священик навіки за чином Мелхиседековим.
Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.
Він за днів тіла Свого з голосінням великим та слізьми приніс був благання й молитви до Того, хто від смерти Його міг спасти, і був вислуханий за побожність Свою.
A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.
І хоч Сином Він був, проте навчився послуху з того, що вистраждав був.
A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,
А вдосконалившися, Він для всіх, хто слухняний Йому, спричинився для вічного спасіння,
Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.
і від Бога був названий Первосвящеником за чином Мелхиседековим.
O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
Про це нам би треба багато казати, та висловити важко його, бо нездібні ви стали, щоб слухати.
Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
Ви бо за віком повинні б бути вчителями, але ви потребуєте ще, щоб хтось вас навчав перших початків Божого Слова. І ви стали такими, яким потрібне молоко, а не страва тверда.
Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).
Бо хто молока вживає, той недосвідчений у слові правди, бо він немовля.
Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.
А страва тверда для дорослих, що мають чуття, привчені звичкою розрізняти добро й зло.