Psalms 73

Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

Ψαλμος του Ασαφ. Αγαθος τωοντι ειναι ο Θεος εις τον Ισραηλ, εις τους καθαρους την καρδιαν.

Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Εμου δε, οι ποδες μου σχεδον εκλονισθησαν παρ ολιγον ωλισθησαν τα βηματα μου.

Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Διοτι εζηλευσα τους μωρους, βλεπων την ευτυχιαν των ασεβων.

Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

Επειδη δεν ειναι λυπαι εις τον θανατον αυτων, αλλ η δυναμις αυτων ειναι στερεα.

V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

Δεν ειναι εν κοποις, ως οι αλλοι ανθρωποι ουδε μαστιγονονται μετα των λοιπων ανθρωπων.

Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

δια τουτο περικυκλονει αυτους η υπερηφανια ως περιδεραιον η αδικια σκεπαζει αυτους ως ιματιον.

Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Οι οφθαλμοι αυτων εξεχουσιν εκ του παχους εξεπερασαν τας επιθυμιας της καρδιας αυτων.

Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Εμπαιζουσι και λαλουσιν εν πονηρια καταδυναστειαν λαλουσιν υπερηφανως.

Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Θετουσιν εις τον ουρανον το στομα αυτων, και η γλωσσα αυτων διατρεχει την γην.

A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Δια τουτο θελει στραφη ενταυθα ο λαος αυτου και υδατα ποτηριου πληρους εκθλιβονται δι αυτους.

Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Και λεγουσι, Πως γνωριζει ταυτα ο Θεος; και υπαρχει γνωσις εν τω Υψιστω;

Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

Ιδου, ουτοι ειναι ασεβεις και ευτυχουσι διαπαντος αυξανουσι τα πλουτη αυτων.

Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Αρα, ματαιως εκαθαρισα την καρδιαν μου και ενιψα εν αθωοτητι τας χειρας μου.

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Διοτι εμαστιγωθην ολην την ημεραν και ετιμωρηθην πασαν αυγην.

Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Αν ειπω, Θελω ομιλει ουτως ιδου, εξυβριζω εις την γενεαν των υιων σου.

Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Και εστοχασθην να εννοησω τουτο, πλην μ εφανη δυσκολον

Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

εωσου εισελθων εις το αγιαστηριον του Θεου, ενοησα τα τελη αυτων.

Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Συ βεβαιως εθεσας αυτους εις τοπους ολισθηρους ερριψας αυτους εις κρημνον.

Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

Πως δια μιας κατηντησαν εις ερημωσιν Ηφανισθησαν, απωλεσθησαν υπο αιφνιδιου ολεθρου.

Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Ως ονειρον εξεγειρομενου Κυριε, οταν εγερθης, θελεις αφανισει την εικονα αυτων.

Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

Ουτως εκαιετο η καρδια μου, και τα νεφρα μου εβασανιζοντο

Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

και εγω ημην ανοητος και δεν εγνωριζον κτηνος ημην ενωπιον σου.

A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

Εγω ομως ειμαι παντοτε μετα σου συ με επιασας απο της δεξιας μου χειρος.

Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Δια της συμβουλης σου θελεις με οδηγησει και μετα ταυτα θελεις με προσλαβει εν δοξη.

Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

Τινα αλλον εχω εν τω ουρανω; και επι της γης δεν θελω αλλον παρα σε.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Ητονησεν η σαρξ μου και η καρδια μου αλλ ο Θεος ειναι η δυναμις της καρδιας μου και η μερις μου εις τον αιωνα.

Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Διοτι, ιδου, οσοι απομακρυνονται απο σου, θελουσιν απολεσθη συ εξωλοθρευσας παντας τους εκκλινοντας απο σου.

Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Αλλα δι εμε, το να προσκολλωμαι εις τον Θεον ειναι το αγαθον μου εθεσα την ελπιδα μου επι Κυριον τον Θεον, δια να κηρυττω παντα τα εργα σου.