Psalms 89

Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

RAB’bin sevgisini sonsuza dek ezgilerle öveceğim, Sadakatini bütün kuşaklara bildireceğim.

O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

Sevgin sonsuza dek ayakta kalır diyeceğim, Sadakatini gökler kadar kalıcı kıldın.

Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

Dedin ki, “Seçtiğim adamla antlaşma yaptım, Kulum Davut’a şöyle ant içtim:

Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

[] ‘Soyunu sonsuza dek sürdüreceğim, Tahtını kuşaklar boyunca sürekli kılacağım.’ ” Sela

Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

Ya RAB, gökler över harikalarını, Kutsallar topluluğunda övülür sadakatin.

Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

Çünkü göklerde RAB’be kim eş koşulur? Kim benzer RAB’be ilahi varlıklar arasında?

Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

Kutsallar topluluğunda Tanrı korku uyandırır, Çevresindekilerin hepsinden ulu ve müthiştir.

Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

Ya RAB, Her Şeye Egemen Tanrı, Senin gibi güçlü RAB var mı? Sadakatin çevreni sarar.

Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

Sen kudurmuş denizler üzerinde egemenlik sürer, Dalgalar kabardıkça onları dindirirsin.

Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

Sen Rahav’ı leş ezer gibi ezdin, Güçlü kolunla düşmanlarını dağıttın.

Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

Gökler senindir, yeryüzü de senin; Dünyanın ve içindeki her şeyin temelini sen attın.

Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

Kuzeyi, güneyi sen yarattın, Tavor ve Hermon dağları Sana sevincini dile getiriyor.

Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

Kolun güçlüdür, Elin kudretli, sağ elin yüce.

Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

Tahtın adalet ve doğruluk üzerine kurulu, Sevgi ve sadakat önünsıra gider.

Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

Ne mutlu sevinç çığlıkları atmasını bilen halka, ya RAB! Yüzünün ışığında yürürler.

Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

Gün boyu senin adınla sevinir, Doğruluğunla yücelirler.

Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

Çünkü sen onların gücü ve yüceliğisin, Lütfun sayesinde gücümüz artar.

Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

Kalkanımız RAB’be, Kralımız İsrail’in Kutsalı’na aittir.

Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

Geçmişte bir görüm aracılığıyla, Sadık kullarına şöyle dedin: “Bir yiğide yardım ettim, Halkın içinden bir genci yükselttim.

Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

[] [] Kulum Davut’u buldum, Kutsal yağımla onu meshettim.

Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

Elim ona destek olacak, Kolum güç verecek.

A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

Düşman onu haraca bağlayamayacak, Kötüler onu ezmeyecek.

Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

Düşmanlarını onun önünde kıracağım, Ondan nefret edenleri vuracağım.

Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

Sadakatim, sevgim ona destek olacak, Benim adımla gücü yükselecek.

Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

Sağ elini denizin, Irmakların üzerine egemen kılacağım.

A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

‘Babam sensin’ diye seslenecek bana, ‘Tanrım, kurtuluşumun kayası.’

On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

[] Ben de onu ilk oğlum, Dünyadaki kralların en yücesi kılacağım.

Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

Sonsuza dek ona sevgi göstereceğim, Onunla yaptığım antlaşma hiç bozulmayacak.

Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

Soyunu sonsuza dek, Tahtını gökler durduğu sürece sürdüreceğim.

Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

“Çocukları yasamdan ayrılır, İlkelerime göre yaşamazsa;

Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

Kurallarımı bozar, Buyruklarıma uymazsa,

Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

İsyanlarını sopayla, Suçlarını dayakla cezalandıracağım.

Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

Ama onu sevmekten vazgeçmeyecek, Sadakatime sırt çevirmeyeceğim.

Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

Antlaşmamı bozmayacak, Ağzımdan çıkan sözü değiştirmeyeceğim.

Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

Bir kez kutsallığım üstüne ant içtim, Davut’a yalan söylemeyeceğim.

Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

Onun soyu sonsuza dek sürecek, Tahtı karşımda güneş gibi duracak,

Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

Göklerde güvenilir bir tanık olan ay gibi Sonsuza dek kalacak.” Sela

Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

Ama sen reddettin, sırt çevirdin, Çok öfkelendin meshettiğin krala.

Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

Kulunla yaptığın antlaşmadan vazgeçtin, Onun tacını yere atıp kirlettin.

Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

Yıktın bütün surlarını, Viran ettin kalelerini.

Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

Yoldan geçen herkes onu yağmaladı, Yüzkarası oldu komşularına.

Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

Hasımlarının sağ elini onun üstüne kaldırdın, Bütün düşmanlarını sevindirdin.

Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

Kılıcının ağzını başka yöne çevirdin, Savaşta ona yan çıkmadın.

Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

Görkemine son verdin, Tahtını yere çaldın.

Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

Gençlik günlerini kısalttın, Onu utanca boğdun. Sela

Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

Ne zamana dek, ya RAB? Sonsuza dek mi gizleneceksin? Ne zamana dek öfken alev alev yanacak?

Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

Anımsa ömrümün ne çabuk geçtiğini, Ne boş yaratmışsın insanoğlunu!

Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

Var mı yaşayıp da ölümü görmeyen, Ölüler diyarının pençesinden canını kurtaran? Sela

Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

Ya Rab, nerede o eski sevgin? Davut’a göstereceğine ant içtiğin o sadık sevgin!

Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

Anımsa, ya Rab, kullarının nasıl rezil olduğunu, Bütün halkların hakaretini bağrımda nasıl taşıdığımı, Düşmanlarının hakaretini, ya RAB, Meshettiğin kralın attığı adıma edilen hakaretleri.

Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

Anımsa, ya Rab, kullarının nasıl rezil olduğunu, Bütün halkların hakaretini bağrımda nasıl taşıdığımı, Düşmanlarının hakaretini, ya RAB, Meshettiğin kralın attığı adıma edilen hakaretleri.

Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

Sonsuza dek övgüler olsun RAB’be! Amin! Amin!