Psalms 64

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

Ey Tanrı, kulak ver sesime yakındığım zaman, Hayatımı düşman korkusundan koru.

Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Kötülerin gizli tasarılarından, O suçlu güruhun şamatasından esirge beni.

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Onlar dillerini kılıç gibi bilemiş, Acı sözlerini ok gibi hedefe yöneltmişler,

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Pusularından masum insanın üzerine atmak için. Ansızın vururlar, hiç çekinmeden.

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Birbirlerini kötülük yapmaya iter, Gizli tuzaklar tasarlarken, “Kim görecek?” derler.

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Haksızlık yapmayı düşünür, “Kusursuz bir plan yaptık!” derler. İnsanın içi ve yüreği derin bir sırdır, bilinmez.

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Ama Tanrı onlara ok atacak, Ansızın yaralanacaklar.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Dilleri yüzünden yıkıma uğrayacaklar, Hallerini gören herkes alayla baş sallayacak.

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Bütün insanlar korkuya kapılacak, Tanrı’nın işini duyuracak, O’nun yaptıkları üzerinde düşünecekler.

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

Doğru insan RAB’de sevinç bulacak, O’na sığınacak, Bütün temiz yürekliler O’nu övecek.